krásná, až nevím jestli brečet... nebo se jen pousmát.. :)

Moc se mi to líbilo a můžu říct jen...kéž by odchod z tohohle světa byl tak krásný, kéž by si pro nás opravdu přišel náš anděl a nedovolil pocítit smutek nebo snad bolest...jen lásku a "dětskou" radost...já věřím, že to tak je, já to prostě vím ;o)

Tak atmosféra je vykreslena působivě, včetně rámování příletem a odletem holuba (i Duch svatý podle evangelia sestoupil na Ježíše v podobě holubice ...)
Nejdřív bych se pozastavil nad některými nedůslednostmi - slabá sebekorektura:
"dotkly jejích bosích, jemným pískem konejšivých nohou" - jasná chyba pravopisu a nohy mohly být jen "konejšené" pískem.
"Chvíli na sebe jen tak beze slov, bez jakýchkoliv pohybů pouze koukali, ve kterou nadobro ztratila jistotu pevné půdy pod nohama" - nějak se zamotal podmět a předmět věty po vložení věty vedlejší - a místo "pohybů" je lepší "pohybu" či poněkud starobylejší "bez hnutí".
A nakonec trošku po šmoulovsky: "Nemám rád anděly"
Časově je to sice naprosto neurčené, doufám jen, že si autorka takto nepředstavuje vězení v současné době (snad někde v rozvojové zemi ...)
Ale čte se to velmi hezky, máš dar působivých slov.

Tvůj článek má spoustu čárek. Ne však bodů, ale přebytečných oddělní. Mnohonásobné přívlastky se oddělují čárkami pouze tehdy, patří-li do stejné významové kategorie - příklad: červený, zelený a bílý motýl. Železný, bronzový nebo měděný prut. Oddělení čárkami nesouvisející slova, jako veliký"," starý strom se nedělá, jen vyjímečně pro důraz, a jestli je to vůbec spisovné.

"V její mysli se začaly pozvolna vykreslovat vzpomínky...

Jasné hřejivé paprsky podvečerního slunce se začínaly na západě pozvolna zbarvovat do teple červeného odstínu" Dvakrát slovo začít mě zde ruší.

Velmi mě zaujalo uvedení do příběhu prostřednictvím holuba. Místo obsáhlejšího děje jsi volila podrobný popis pocitů a prostředí, místo činu totéž dokládajících. Proto je škoda, že jsi ke konci nerozvedla odlet holuba. Jen odletěl a přitom na počátku hrál důležitou roli pozorovatele. To ho to najednou přestalo zajímat?

Pak také třikrát za sebou padlo slovo rty a mohlo být vypuštěno nebo nahrazeno metaforou.. (pro toto dílo by se určitě hodila) Pozor na "ji" a "jí".

Máte s Barčou Smil. podobnou zásobu příd. jmen a bohatě kořeníte pods. jména. Jen je to stále to stejné, u Vás obou. Neustále se opakující slovní spojení ve všech povídkách.. "nepatrný, lehký, letmý, nesnesitelný, křehký, mlha, vánek". Trochu více originality při zápisu svých vnitřních pocitů, prosím. Možná ostrá kritika, ale protože tuším, cos chtěla říct, jen se to zcela nepovedlo stylisticky, dávám za 1.6

Promin Riso, ale zrejme si me moc dobre nepochopil... Nepochopil jsi muj pribeh a to, co jsem jim chtela rict... A za pravopisne chyby se omlouvam, pravopis mi nikdy moc nesel, ale od toho jste tu prece vy, ne, aby jste to opravovali?!

Mám dojem (nezúčastněného pozorovatele), že nepochopení je vzájemné - vypadá to, že odmítáš Ríšovu recenzi "an blok", bez zamyšlení, v čem by ses mohla poučit, byť Ti není příliš po chuti.

Ne, to jsem tim nemyslela, ja samozreje prijimam Risovu recenzi a beru ji na vedomi s tim, ze je to jeho nazor (prece existuje svoboda slova, nebo ne?), ale vim, ze v nekterych vecech je neopravnena, protoze nepochopil, co jsem mela v urcitych chvilich pribehu na mysli...Tot vse...

Musím se ještě ozvat, i když velmi nerad. Ale co tam dělá slovo "neoprávněná"? Jeho přesný význam je: "Nemáš právo!" - a to jsi jistě nechtěla svým komentářem vyjádřit, nakonec je to ve i sporu s ostatním textem.
Vím, že jsem "hnusný detailista", ale věci mají být řečeny průzračně a s vědomím významu každého slova

Ne, to jsem rict nechtela, mas pravdu, ale proste quod fecit, quisque tuetur opus (kazdy haji dilo, ktere vytvoril)...
A kdyz vse nalajnuses "průzračně a s vědomím významu každého slova" , tak potom nemuzes zapojit vlastni fantasii a o to mi prave ve svych pribezich jde, aby si ctenar pod tim predstavil to, co je mu nejbliz, chci ho donutit nad tim premyslet, rozebrat si to v hlave a co je hlavni, uvedomit si to, co cte a to muze pouze tehdy, pokud zapoji vlastni fantasii!

Já svou fantasii zapojil, jen mě z ní vytahovala pozornost na to, co jsem kritizoval v prvním komentáři. Creo que sí.

Nejprve k některým komentářům:
- souhlasím s Histesem, že ten holub- nejprve důležitý pozorovatel z povídky rychle a bez hlubšího smyslu( - který jsi sama naznačila) zmizel.
- za další milá Sekmeth, píšeš - "pravopis mi nikdy moc nesel, ale od toho jste tu prece vy, ne"..od toho tu teda vážně nejsme.
- a taky sdílím s Harym pocit, že neumíš přijmout Histesovu kritiku ( dle mého názoru opodstatněnou). Přijmout nemusí znamenat se vším souhlasit, podotýkám.

K povídce:
Tvá nádherná lyričnost, metafory, dlouhatánská přirovnání a citlivost volených slov by mohl být tvůj trumf, eso v rukávu, ale není.., bohužel. Opakuji co jsem ti psal už dříve, číst tak dlouhý lyrický text bez děje je nuda. Čtenáře mnohem více než nekonečné přívlastky popisující něco, co je zjevné, zajímá proč se dívka dostala do vězení, její vzpomínky v surovém kontrastu s její realitou ve vězení, apod.
Takže, chce to si uvědomit svůj trumf a začít s ním zvýraznovat tvé vyprávění, zkrátka chce to ubrat lyriky a přidat epiky, nějakou tu dynamiku, rozvinout příběh, přidat římou řeč.
Po přečtení celé povídky mi v hlavě zůstal jen obraz citlivé dívky, která umírá ve vězení.
Hodnotím - 2.8