Pane jo, pěkně obludná rodinka a byt.
Ze začátku to vypadá úplně nevinně. Potom jak popisuješ jeho tušení zvuků z šeré místnosti, které burcují jeho mysl, ale přitom se nic očividně nestane, docela nahání mráz po zádech. Taková předehra k tomu zrůdnému odhalení v podobě mrtvého starce. + k tomu ještě násilná "stomatologická operace" dítěte.
A mimo to tam necháváš trochu otevřených otázek. Starý muž je mrtý už dlouho, ale ty tajemné zvuky předtím dost nápadně připomínaly kroky. Že by se tam skutečně procházel? A fakt, že v mrtvole starce vidí hrdina povídky sám sebe... jen extrémně rozrušená mysl schopná produkovat jakékoli šílenosti nebo něco víc?

Podle mě horor vystavený na dobrém principu.

A ještě, docela mi to připomíná styl E. A. Poea. Strašidelné příběhy, kde nejsou v hlavní úloze nějaké nevysvětlitelné nadpřirozené síly, ale především silná zvrácenost lidské mysli a vyšinuté psychické stavy.