Původně jsem chtěl dodat "nejvyšší čas začít", ale mnozí lidé už dávno volají. A volalo jich mnoho v generacích před námi. Jen to je přes ten skřípot strojů, šum věcí a silnější zdi moc špatně slyšet. A, když už něco slyšet je, nebývá to srozumitelné. Řvát hlasitěji? To se přece nedělá... (to ale jen mezi námi, pes je našimi uměle vytvořenými společenskými pravidly celkem nedotčený, tak proč by hlasitě nevyl steskem?).
Branwen, dobrý článek k zamyšlení. A dobře napsaný.

...jj lidé vyjme..třeba se dočkáme, že nás někdo zastřelí..
ale jinak
líbí se mi ta úvaha, jen se nedá nějak v realu použít :-)
škoda..
město plné vyjících lidí..

Hm, určitě to má něco do sebe... rozum je sice skvělá věc, leč bohužel, když se nepohodne se "zvířecími" instinkty a emocemi, bývá to blbé.... to potom tito dva se navzájem ignorují, člověk se ujišťuje: "jo, je to vše O.K.", jenže to potlačené druhé tu stále je a hlodá...

Také bych často zavyla jako ten Ben...pak napíšu jen nějaký literární povzdech v naději, že se někdo ozve ...:o)
Úvaha na téma osamocení je působivá, téma až příliš aktuální ve společnosti, kde rozpad rodin a vztahů je považován za běžnou situaci, zdůrazňovanou nejrůznějšími medii na příkladu t.zv. celebrit.

mnoho lidí volá a naprosto stejný počet to neslyší avzhlíží se ve své slupce (tak jak jsi to řekla a povedeném fejetonu)
kromě aktuálnosti (v tom dnešním spěchu) nese i trochu nadčasovosti, protože počítám s tím že se jen tak něco s člověkěm a jeho chování změní