... a jako rodák a dosavadní občan města Náchoda si myslím, že je nejen mým zájmem, ale skoro povinností na něj reagovat.
Pane Olšare, s Vaším posledním odstavcem je spojena i moje první myšlenka, se kterou jsem přistupoval, už před pár dny, k záměru sem napsat. Vy sice nejmenujete, ale státních pohřbů v nedávné minulosti zas tolik nebylo.
Já za sebe mohu říci, že v obou případech úmrtí jsem to věděl díky tomu, že mi vyskočil titulek zprávy na internetu. A v případě Václava Havla, přes smutek, který jsem pocítil, jsem nebyl překvapen, tak nějak se to dalo očekávat. V případě pana Škvoreckého to byl úplný šok.
Jak jsem uvedl, pocházím z Náchoda, a moje máti osobně znala reálné vzory mnoha postav ze Zbabělců. Já sám jsem mohl pocítit jen geografickou přesnost, se kterou autor popisoval chůzi po náchodských ulicích.
A také si pamatuji, jak otec říkal, že po napsání povídek Ze života lepší společnosti se v Náchodě pan Škvorecký "nesměl ukázat", až příliš si vzal na mušku některé vážené občany. Nu, to se stalo mnoha literátům ...
Poslední vzpomínku uvedu, že jsme s nadšením počátkem 70. let četli detektivky z prostředí agentury Ostrozrak a Ivo Zdeborský a ostatní lidičkové se u nás v rodině skoro zabydleli, ale jméno autora Jan Zábrana nám tehdy nic neříkalo. Jaké bylo moje překvapení, a rozhodně milé, když se po změně poměrů odtajnilo, že je tehdy vymyslel pan Škvorecký (Jan Zábrana pomohl hlavně v skládání básnických kryptogramů v jedné s povídek), ale pod jeho jménem už vyjít nemohly.
O překladatelské a editorské činnosti v edici Světová literatura mluvil nedávno velmi pěkně jeden z jeho kolegů ve vysílání stanice Vltava. Mohu říci, že jedním slovem to byla "titánská" zásluha, jak činnost pana Škvoreckého zhodnotil.