Po letech

Autor: Harr <harr(at)atlas.cz>, Téma: Básně, Vydáno dne: 27. 08. 2006

...kdo dával zoufale málo...?

Pamatuješ?

Tys ten film viděl taky.

Jak přelezl bránu,

vyřídil střelce v hale,

vytočil kombinaci,

otevřel dveře sejfu…


Jakoby přede mnou stál zase

kluk s hlavou

plnou iluzí.


Rozostřeným objektivem

očí plných soli

se dívám.


Když tě zase pustím

na svou odvrácenou stranu

budeš mě ještě někdy v noci objímat?

Když ti odhalím své pocity,

když dám všanc své slabosti a slabiny,

co potom lásko, vlastně uděláš?


Neřekneš zas, že dávám zoufale málo,

že chceš balík, ne směšné papírky,

že chceš ženskou, ne pořád výčitky,

prosby, hrozby, slzy, zlost

a že toho máš dost?


Že to je krásný pocit

vypadnout bez cíle,

zahodit vizitky,

odhlásit adresu,

vzít roha,

volná noha

co je svoboda?

Jen se odhodlat.


Kdo dával zoufale málo?

Čekal’s, že seknu se školou,

Pak přišlo

„Peníze si nech,

máš pech,

naše budoucnost je v tahu…“


A žádný kredit,

žádné postavení,

vyrazil‘s pryč,

kdo na tom co změní

a teď se vracíš

a připomínáš film.


Tys dával zoufale málo.

A přitom, co sil mě stálo

Zapomenout.

 
Poznámka redakce: báseň byla vydána bez poslední sloky. Tentokrát za Skolda převzal redaktorství Vojta Barta