Autor: Epona <Rianon.D(at)seznam.cz>,
Téma: Básně,
Vydáno dne: 02. 11. 2006
Někdy se člověk až dusí, jak silně ho tisknou k hrudi a přesto necítí nic než prázdno po něčem, co tu bylo. Zážitek jednoho večera a mé uvědomění.
Stláčíš mě do mě až není kam jít a prázdnota zírá v objetí. Tom pevném, co kosti do drtě snadno vydrtí. Necítím! Rty už mi černají a papír na křídlech zas se mi odlepil - Prší 28. říjen.