Pamatuj! Ta změť ti strhá rysy, vlky, kopce a listy. A teď jdi!
Víš, že padají listy ?
No vážně, takové kdejaké
listy.
Kdovíjaké ruce je sbírají.
A najednou se objeví vlci !
Vlci z napadaných listů
a ledajaká ústa už zakrývají
pahýly strachu.
To víš, že těm vlkům jsme
úplně tak trochu ale
úplně nic ?
A lecjaké něco
a to už listí nepadá a vlci se
rozutekli do lesů.
V noci ni kopců vidět,
ni snů přes kopce,
ni vinic.
V noci bez kopců
je chlad a stud,
ni víc.
Tak vztyč,
ni tebe.
Když je tma, vlci, vlci, vlci !
Utíkej a nezastavuj se, krásko!
Já ti někdy pomůžu, někdy.
A vlci a někdy a taky pomůžu,
utíkej a třeba někdy,když
je tma, krásko, vlci!