Halldór Kiljan Laxness

Islandský prozaik, dramatik a básník. Stoupenec katolicismu. Nositel Nobelovy ceny za literaturu, kterou udělila Švédská akademie v roce 1955.

Narozen: 23. dubna 1902 v Reykjavíku - Island

Zemřel: 8. února 1998 v Mosfellsbaueru v pečovatelském domě za Reykjavíkem

 

Halldór Gudjónsson (vlastní jméno) se narodil v Reykjavíku 23. 4. 1902 a ve třech letech se společně s rodiči přestěhoval na farmu do Laxness (odsud jméno z pseudonymu). Laxnessův otec byl farmářem, ale pracoval také jako stavební mistr silnic a také houslista. Část hudebního nadání přenesl i na svého syna a Laxness při životním rozhodnutí volil mezi literaturou a hudbou. V mládí studoval latinskou školu a poté přešel na gymnázium v Reykjavíku, ale nesložil zde absolventské zkoušky. Již během studií se u něj plně rozvinul literární talent  - v 17-ti letech vydal svou první knihu (Barn Náttúrunnar - 1919).  Naštěstí jeho rodina netrpěla nedostatkem peněz a Laxness se mohl věnovat cestování. Po 2. světové válce pobýval v Evropě a poté se zkusil dostat do filmového průmyslu USA a nějaký čas se zdržoval v Hollywoodu.

V roce 1923 nastal v životě Halldóra Kiljana Laxnesse obrat. Začal silně inklinovat ke katolicismu.  Dokonce strávil čas v lucemburském klášteře Saint Maurice de Clerveaux a přijal zde jméno Kiljan po evropském Sv. Kiliánovi. V Londýně studoval na jezuitské škole a poté hledal za katolické poznání v Lourdes a Římě. Ale roku 1927 se od své víry v Boha odvrátil, především za to mohlo sepsání kontroverzního díla Velký tkadlec kašmírský, kde se nechal ovlivnit surrealistickým světem André Bretona a Marcela Prousta. I když se v této knize hlavní postava obrací k Bohu, nakonec (jako autobiografický prvek) opouští svět metafyzična a vrací se do svých surrealit. Poté se i nadále nechával Laxness ovlivňovat autory, které četl. Mezi ně patřil Marx, Lenin, Thomas Mann, ale nejvíce Upton Sinclair, který, podle Laxnessových dopisů, stál za zrodem díla Salka Valka I. - II., kterým se Laxness uvedl mezi řady socialistů. Roku 1930 se oženil s Ingibjørg Einarsdóttir a usadil se v Reykjavíku. Před válkou navštívil Laxness Sovětský svaz a nechal se příliš unést kultem osobnosti J. V. Stalina. Komunismus jej také zklamal, když v Sovětském svazu probíhal proces s marxistickým teoretikem Nikolaiem Bukharinem, který byl souzen za vlastizradu a vzal si život. V 60. letech se Laxness začal zajímat o orientální náboženství - taoismus především směr Laozi.

Halldór Kiljan Laxness byl držitelem několika ocenění - Stalinovou cenou míru, dánskými oceněními Nexo Award a Sonning Award, ale především Nobelovou cenou za literaturu, kterou získal v roce 1955.

Halldór Kiljan Laxness trpěl Alzheimerovou chorobou a zemřel v pečovatelském domě nedaleko Reykjavíku 1. února 1998.

 

D í l o:

Laxnessovo dílo je tematicky i žánrově mnohotvárné, psal básně, prózu, dramata a eseje. Převládá však próza a z ní obzvláště romány. Typické pro autora je, že obdařuje své romány aktuálním poselstvím, které se týká obecně lidských problémů.

Romány:

Velký tkadlec kašmírský - 1927, navazuje na podněty evropské moderny

Salka Valka I - II, 1931, 1932 - tímto románem začínají autorovy sociální romány z islandského prostředí, které ho proslavily. Dějová osnova díla je založena na konfrontaci dvou ženských osudů, matky a dcery. Dcera naproti osudu své matky, překonává dávný ženský úděl, není již obětí osudu a stává se jeho tvůrkyní. Zfilmováno.

Svobodný lid - 1934

Úsvit nad slatinami - 1935

Světlo světa - 1937 - 40, tetralogie je románem o géniovi, který v obraně před světem tmy (fašismu), žije ve vnitřní emigraci

Islandský zvon - 1943 - 46 - trilogie, v níž se za symbolickým obrazem dánského kolonialismu kolem roku 1700 skrývá protest proti americkému ekonomickému pronikání na Island

Atomová stanice - 1948, přímý protest proti budování americké vojenské základny na Islandu- 1952, v historickém námětu z 10. století se autor zamýšlí nad rozdílným chápáním vikinských výbojů

Znovunalezený ráj - 1960, děj je zařazen do prostředí mormonů v Americe

Křesťanství pod ledovcem - 1968, román i drama z islandského prostředí

 

Vzpomínkového rázu jsou romány:

Kronika kraje - 1970

Litanie o Božím daru - 1972

 

Povídky:

Kroky lidí - 1933

Knížka o sedmi písmenech - 1964

Knížka básní - 1929, surrealistická sbírka pochází z doby mládí

 

Dramata psal od padesátých let:

Sluníčko Islandu - 1950

Prodaná ukolébavka - 1954

V šedesátých letech vytvořil několik experimentálních dramat se silným vlivem magična. Řada Laxnessových románů byla zdramatizována a zfilmována. Podnětné jsou i jeho eseje a četné překlady.

 

Citáty:

Nic se nepodobá tak málo spánku jako smrt.

Smrt je osvobození, protože umřít znamená nikoho nepotřebovat.

Věda správně chápaná léčí člověka z jeho pýchy.

 

 

* V roce 1956 obdržel Nobelovu cenu za literaturu španělský básník Juan Ramón Jiménez. V příští části se zde dočtete právě o něm. *