Hodnocené téma: Povídky
Soutěžící:
Jarka
Opluštilová (Branwen) – NEJKRÁSNĚJŠÍ DÁREK
George
Luyfreed – ZLATÉ PRASÁTKO
Pavel
Kotrba – STAŘEC V PŘÍSTAVU TICHA
Břetislav
Olšer – JULIE
Hana
Šustková – NA CÍPU ZEMĚ
Richard
Vacula (Histes) – ŠKODA 14T
Porota:
1/ Ivo–Hary – Ivo Hartman
2/ Hill – Jaroslav Ferst
3/ Risik – Richard Schötz
4/ Harr – Renata Vlčková
Kritéria:
1. Dodržení témat
2. Kultura
řeči
3. Celistvost
4. Čtivost
5. Dodržení žánru
**********************************************************
HODNOCENÍ POROTCŮ
Jar. FERST - Hill
1. místo : Nejkrásnější dárek – Branwen (Jarka Oplustilová)
2. místo : a/ Stařec v přístavu ticha - Pavel Kotrba b/ Julie - Břeťislav Olšer
3. místo : Škoda 14T - Histes (Richard Vacula)
4. místo : Na cípu země - Hanka Šustková
5. místo : Zlaté prasátko - George Luyfferd
Ivo Hartman - Ivo–Hary
1. místo : Julie - Břeťislav Olšer
2. místo : Nejkrásnější dárek – Branwen (Jarka Oplustilová)
3. místo : Škoda 14T - Histes (Richard Vacula)
4. místo : Stařec v přístavu ticha - Pavel Kotrba
5. místo : Na cípu země - Hanka Šustková
6. místo : Zlaté prasátko - George Luyfferd
Renata Vlčková - Harr
1. místo : Škoda 14T - Histes (Richard Vacula)
2. místo : Julie - Břeťislav Olšer
3. místo : Stařec v přístavu ticha - Pavel Kotrba
4. místo : Na cípu země - Hanka Šustková
5. místo : Zlaté prasátko - George Luyfferd
nehodnoceno : Nejkrásnější dárek (Branwen)
Richard Schötz - Risik:
1. místo : Škoda 14T - Histes (Richard Vacula)
2. místo : Stařec v přístavu ticha - Pavel Kotrba
3. místo : Julie - Břeťislav Olšer
4. místo : Nejkrásnější dárek – Branwen (Jarka Oplustilová)
5. místo : Na cípu země - Hanka Šustková
6. místo : Zlaté prasátko - George Luyfferd
Protože názor čtenářů se od názoru poroty většinou diamtrálně liší, mají tito tento týden k tomu, aby napsali nějaký ten komentář, který bude samozřejmě brán v potaz. Postavení jednotlivých povídek se možná změní, možná naopak bude podobné tomu, co nastínila porota. Vím, že je to neotřelé a zatím se to ještě nezkoušelo – ale změna je život – tedy vzhůru do rozhodování.
Slovní hodnocení:
Jar. FERST - Hill
Vzdal se slovního hodnocení, nedala jsem to jako podmínku, protože chápu, že každý není ochoten vyjadřovat se slovně, pokud dodá číselné vyjádření.
Ivo Hartman - Ivo–Hary
Zlaté prasátko / 6. místo
Má pěknou atmosféru, dobré slovní obraty, zvlášť poslední odstavec s pouličními lampami, i když ten myslím není příliš objevný, jen vhodně zasazený. Napsané tedy zručně, ale bez velkého napětí a vývoje, vlastně takové konstatování.
Stařec v přístavu ticha / 4. místo
Moc pěkně vystižena atmosféra přístavního prostředí a obzvláště prožívání plynoucí z myšlenek a pocitů. Děj téměř není, psáno v pocitech a úvahách jak hlavní osoby, tak vypravěče. Zakončení téměř fádní oproti předcházejícím úvahám.
Nejkrásnější dárek / 2. místo
Přiznám se, že od začátku jsem byl ovlivněn už jménem autorky, která mnohokrát prokázala, že psát vynalézavě a poutavě umí. Nakonec předstihla o jediný bod Richarda, i když do jeho povídky jsem byl emočně vtáhnutý víc, ovšem sklonila se před fascinujícím zjevením povídky Julie a je po zásluze druhá.
Julie / 1. místo
Od první chvíle byla tato povídka pro mne zjevením. Jistě k tomu přispělo, že přišla právě v době vrcholícího konfliktu v Gaze, který jsem dost podrobně sledoval ve zprávách i diskusích ve sdělovacích prostředcích. Nutně tedy s sebou nesla otázku, nakolik je autor s prostředím osobně obeznámený a zda jen nevyužívá atraktivnosti populárního tématu. Ovšem po začtení do povídky jsem se přesvědčil, že pochybnosti nejsou na místě. Vůbec si neklade otázky o vině za rozpoutání konfliktu, jde čistě o osoby,které se octly - přesně jak se říká -" v nesprávný čas na nesprávném místě" a nyní řeší bolestné důsledky toho, co se stalo bez jejich vlastní vůle. Četl jsem to s ohromným zaujetím a v paměti ji mám zapsanou nejsilněji ze všech.
Škoda 14T/ 3. místo
Povídka, která mne hned oslovila natolik,že jsem si přál, aby vyhrála, nakonec se jí to u mne nepodařilo, ale čestně obstála. Okamžitě mne vtáhla do děje a do nálady, do pocitů, které jsem sám zažíval mockrát... Dialogy úletové, jak autorovým (přitažlivým!) zvykem, a až nakonec ukázané jako fiktivní, ale dobře jazykově ztvárňují ten zběsilý tok myšlenek, řítících se v takových momentech hlavou a odlétajících až někam do absurdních spojitostí. Konec je zároveň určitým rozčarováním i úsměvným oddychnutím, že jsme zas na pevné zemi.
Na cípu země / 5. místo
Povídka, se kterou mám problém. Napsaná pěkně, čtivě, se znalostí lidské duše, přesto u mne nedopadla nejlépe. Snad že téma ženy otročící na muže, který ji pouze využívá, ale ona ho stále miluje, bylo zpracované už tolikrát, že vlastně ničímuž nepřekvapí, jen vyvolá soucítěné pokývnutí hlavy a řečnickou otázku: "... a jak tedy dál?"
Richard Schötz - Risik:
Moje pořadí je možná překvapivé, ale velice dlouho jsem nad ním přemýšlel. Hodnotil jsem tak, že jsem si vykopíroval povídky bez jmen autorů (dělám to tak vždy) a až po určení pořadí jména doplnil. Musím ještě napsat, že pro mě samotného byla úroveň všech povídek trochu nepříjemným překvapením. Čekal jsem po předešlých povídkových soutěžích prostě víc a mrzelo mě, že moje očekávání nebylo naplněno. Nevím proč mi přišli skoro všechny povídky takové uchvátané a jediná, která opravdu kvalitou vyčnívala nad ostatní je povídka „Škoda 14T“ a to jak použitým jazykem, obraty, tak tématem. Po doplnění jmen musím říct, že jsem byl trochu zklamán povídkou „Nejkrásnější dárek, kde mi přišlo vypointování dost slabé, oproti ostatním povídkám Branwen – jsem prostě přesvědčený, že má rozhodně na víc. Konečně pointa a určitá vnitřní nesourodost se podle ně táhla všemi dílky. Prostě namlsán všemi ostatními předešlými povídkovými soutěžemi jsem čekal víc. Takže bez dlouhého okecávání, tady je mé pořadí.
Renata Vlčková - Harr
Na cípu země:
Dobře napsaná povídka, ale téma dodržela spíše okrajově. Děj mě posouval do předminulého století, kdy se o emancipaci jen hovořilo, ale žena neměla příliš práv. Ovšem pravda je, že ještě v některých rodinách je žena více služkou než rovnoprávným partnerem. Jako by hrdinka i povídka ustrnuly na mrtvém bodě a nebylo řešení, jak z toho. Psychologie postav je zvládnuta velmi dobře, povídka je čtivá, ale neoslní.
Zlaté prasátko:
Tato povídka zachycuje sice velmi příjemnou atmosféru vánočních zvyků, ale postrádá v ději přímou řeč, která by ji oživila. Je jen jakýmsi popisem dojmů. Jako by ji psal básník, má hezkou atmosféru, myšlenku i použité obraty, ale to je na povídku málo. Je bez děje, bez života a to ji silně ochuzuje o čtivost.
Stařec v přístavu ticha:
Povídka se mi opravdu líbí, dodržela téma, působí na mě co by krásná báseň, plna obrazů a pocitů. Protagonisté jsou jak vystřiženi z Hemingwaye. Všechno je zpracována do detailu – dokonalost prostředí, výborné= nzachycení života rybářů. Nejslabším místem je: málo přímé řeči a rychlý závěr – jen pocity vždy nestačí.
Julie:
Povídka s obrovským nábojem, zpracována tak, že má čtenář pocit vlastní účasti na popisované situaci., téma nejkrásnějšího dárku nenásilně vyplývající z děje. Čtivost díla je zaručena zajímavým a pro našince neotřelým tématem, třebaže je místy trochu víc popisná Velmi horký favorit, zcela určitě skončí "na bedně".
Škoda 14T:
Povídka, která mne oslovila hned po prvním přečtení a to jsem navíc netušila, že je soutěžní /má chyba/, líbí se mi styl, dialogy jednajících postav, pocit i nálada, kterou navozuje, nespoutaná svoboda, ale zároveň i pokora hlavního hrdiny. Takhle nějak si představuji moderní povídku.
Nejkrásnější dárek:
Povídka, o které jsem byla přesvědčena, že bude aspirovat na mety nejvyšší. Jenže....Okamžitě po přečtení úvodních vět jsem si vzpomněla na jinou povídku. Ani jsem ji nemusela hledat v knihovně. Potřebné naskočilo okamžitě : edice Máj, roku1967 - hororové povídky - Tichá hrůza a tam dvě od Bradburyho: - 1/ Malý nepřítej a 2/ Zástup.
Vybavila se mi i slova písně skupiny Fešáci: Poznávám vás - vyšla na albu "Salon Fešáků" v roce 1977 a byla napsána na základě povídky výše zmíněné.
Že by to všechno byla podobnost čistě náhodná se mi moc nezdá. Nemohu si pomoci, povídka "Nejkrásnější dárek" je sice velmi hezká, čtivá, ale bohužel vychází z myšlenky někoho jiného. Přemýšlela jsem, jak ohodnotit toto dílo a rozhodla jsem za sebe,že jej nebudu hodnotit vůbec. Přikládám jako doplnění toho, co jsem psala úryvek z písně Fešáků i odkaz na celou povídku Raye Bradburyho.
http://www.scifiworld.cz/article.php?ArticleID=1253
Poznávám vás
(úryvek)
A dřív něž jsem uskočil,
asfalt se semnou roztočil
a neony se slily v modrý nekrolog.
Ticho buší o překot,
potom klapot mnoha bot,
slyším kroky co ke mně uhání.
Z protějšího chodníku
zazní jen pár výkřiků
a nade mnou známé tváře se naklání.
R: Poznávám vás, přišel váš čas,
jen spad zvířený prach,
přehlídka známých tváří,
ze kterých jde strach.
Poznávám vás, přišel váš čas,
těch pár skloněných hlav
a na místě vždycky první,
ten bezejmenný dav.
Teď už mně nic nebolí,
očím spánek dovolí,
někdo říká nechte ho, ten už má dost.
Zůstávám ležet na zemi
a zvolna ztrácím vědomí
a život ze mě odchází jak poslední host.