.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Říjen  >>
PoÚtStČtSoNe
       1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31      

 .: Online
Stránku si právě čte 16 lidí.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Výsledky hodnocení poroty skladatelské soutěže Gramodeska 2008

Histes - 2) Hudba - 06. 07. 2008 - 7330 přečtení

Když jsme vyhlásili druhý ročník soutěže s nově nastavenými pravidly, netušili jsme, zdali jsou zvolena správně a jaký budou mít na výsledné album vliv. Rozdělení na dvě kategorie (do 25 a 35 let) se ukázalo jako optimální. Mladší účastníci sice postrádali preciznost starších kolegů, ale díky rozdělení kategorií nebyli staršími z alba vytlačeni. Taky jsme měli obavy, zdali se podaří dvojnásobný prostor 76 minut zaplnit srovnatelně kvalitními skladbami. V prvním ročníku s 36 minutovým prostorem by stačilo pár minut navíc a úroveň desky by výrazně klesla. Nakonec jsme ovšem obdrželi čtyřnásobný počet soutěžních děl a letošní album bude výrazně zajímavější, než to loňské. A troufám si říci, že pestřejší kompilace skladeb mladých lidí, nežli Vinylová budoucnost 2008, se na Československém trhu letos neobjeví.


Do soutěže bylo zasláno celkem 204 děl od 62 autorů. 38 autorů (112 děl) soutěžilo v kategorii do 25 let a 24 (92 děl) v kategorii do 35 let.

Skrze semifinále postupilo k hodnocení poroty 41 děl.

Semifinále probíhalo v průběhu zasílání soutěžních příspěvků (hrubá selekce) a po jeho skončení 31. května a 1. června 2008 (definitivní výběr děl pro postup do finále, hodnotili Milan Bátor a Richard Vacula).

Informace o semifinále

Tento text byl směřován porotě soutěže:
Soutěž nemá absolutního vítěze. Záměrně se u porotců nerozlišuje bodové ohodnocení prvního, druhého a třetího místa, protože tyto příčky bývají často velmi vyrovnané a není účelem našeho hudebního projektu určovat v hudbě nějakého vítěze - myslím si, že ani není správné vytvářet nějaká jednoznačná umístění. Nakonec rozlišujeme soutěžící pouze na postupující a nepostupující autory. Ti postupující vytváří ze svých skladeb jedno
gramofonové album. A to je výhra pro všechny bez rozdílu stejná. Porotce ve svém případném slovním hodnocení pochopitelně může uvést, kdo ho zaujal nejvíce. Někteří z Vás měli pochybnosti, jestli dokáží spravedlivě ohodnotit soutěžní díla. Tím se netrapte, oslovili jsme Vás, abyste vybrali díla, která se líbí Vám, ne která by se možná mohla líbit někomu jinému. Počítáme s hodnocením subjektivním. Soutěžící i nás zajímá Váš názor. Porota je vícečlenná, na jednom hodnocení tedy nestojí.

Při výběru děl do finále jsme se zaměřili na text (stupidní texty někdy degradovaly poměrně zdařilou hudební stránku, přeci jen projekt pořádá literární časopis...), v případě zpěvu na intonaci, artikulaci, frázování, vcítění a vlastní styl (popíková hekání mezi slovy nás taky trochu děsila). Hodnotila se také technika hry na nástroj, rytmika - kolísání tempa, nevhodná skloubení rytmů, souhra či nesouhra nástrojů ve skupinách. Tam kde jsme vycítili vnitřní nesoulad nástrojů, opět došlo na vyřazování. Zabývali jsme se i kompozicí samotnou. Má-li skladba nějaký vývoj, nebo se (ve většině případů) jedná o několika taktovou uzavřenou smyčku s nekonečnou repeticí. Přináší-li skladba svůj vlastní projev, nebo jde o pouhou snahu někoho napodobit.

 

Pravidla hodnocení poroty (finále)

- Vybíráte libovolný počet děl na autora (ve finále jsou maximálně 3 díla jednoho autora).

- Maximální počet nominovaných děl je 14, pokud Vás jich zaujme méně, nechejte zbylé pozice prázdné.

- Technická úroveň záznamů nehraje roli. (Nahrávání proběhnou po skončení hodnocení.)

- Soutěž není žánrově omezena. Není podstatné, zdali se jedná o folk, jazz, ale jestli je dílo zajímavé.

- Skladby nominované na prvních třech pozicích získávají 3 body.

- Skladby nominované na čtvrté až deváté pozici získávají 2 body.

- Skladby nominované na desáté až čtrnácté pozici získávají 1 bod.

- Hlavním identifikátorem skladby je soutěžní číslo, název není při nominacích nutný.

- K nominacím můžete připojit také slovní ohodnocení.

- Časový prostor pro hodnocení a jeho odevzdání - 4. 6. - 30. 6. 2008.

Porotci díla vybírali ve svém soukromí, nezávisle na sobě. Své nominace mohli s kýmkoli konzultovat. (Tedy i mezi sebou, pokud se navzájem znají.)

 

Skladby vybrané v semifinále k hodnocení poroty

Kategorie do 25 let

 

Soutěžní číslo Skladba Soutěžící
6 Gymik Jan Holeček
8 Denise Ján Krekáň
9 Rapsódia Ján Krekáň
11 We must hurry Santa Petr Macháně
34 Den v dešti Veronika Wildová
53 Černobílá Vojtěch Rataj
89 DDEEBBIILL Jakub Mikunda
93 Kapky Zuzana Vytisková
119 Marnost Stanislav Adamec
145 Dialog Eliška Cílková
148 I Like Joplin Jakub Mikunda
150 V modrém salónku Eliška Cílková
155 Chudoba Michal Mazan
175 Preludium č.1 Martin Šaroch
178 Kanón a Zvon Daniel Pitra
189 Prší, prší František Kadera
196 Hudba Ondřej Zámečník
208 Láva Ondřej Zámečník

Kategorie do 35 let

 

Soutěžní číslo Skladba Soutěžící
2 Kamenný král Jan Pouska
13 Bardzo František Březina
15 Barevný den Martin Hejnák
19 Studánka Lucie Minaříková
20 Ve vlnách Lucie Minaříková
69 Rožnovské pláně Petr Pokovba
70 All My Life Petr Pokovba
86 Víc než Libor Pekárek
87 Šaty, co ti sluší Libor Pekárek
94 (Ne)uvěřitelný příběh rumové pralinky Kristýna Urbánková
120 Ptáci Ondřej Klestil
153 Nalívej, muezzine Ladislav Horký
164 Dívča Pavel Schmidt
172 Zvony Martin Sobotka
182 Dnes večer Lukáš Kadava
187 Tvář Václav Drábek
192 Řasy Aleš Vítek
193 Listy Aleš Vítek
194 Na pěti kontinentech Ladislav Horký
195 Pecen Ladislav Horký
198 Hypoxia Šimon Jelínek
199 Now You´re Gone Šimon Jelínek
200 Promise Šimon Jelínek

 

 

Složení hodnotící poroty

Zástupci médií:
Hudební redakce Českého rozhlasu 3 Vltava – Ivana Radechovská, Kateřina Andršová
Hudební redaktor Radia Proglas – Milan Tesař
Hudební publicista MusicZone.cz – Petr Vlasák

Zástupce ZUŠ:
ZUŠ Kravaře ve Slezsku - Dana Pešková (klavír, skladba)

Zástupci české hudební scény:
Dagmar Voňková-Andrtová
Znát dávní pohané kytaru, hráli by na ní určitě jako Dagmar Andrtová-Voňková. Překotně trhavě, v touze vykřičet se, vytěsnit ze sebe žal i nezvladatelné emoce nebo naopak sotva slyšitelně, jemnými dotyky rozeznívat struny, jako když se trhá pavučina a kolébat tak sebe i své blízké, ale i právě příchozí. Bez jakýchkoliv pravidel, z hloubi své duše a v sounáležitosti s vlastním rozpoložením. O tolik obdivovaném hráčském stylu připomínající hlasovou nezkrotnost Meredith Monkové, kdy zpěvačka škrábe po strunách nehty, buší do nich pěstmi, tlumí je dlaní nebo natahuje na samou mez, leccos naznačuje i jeho příchod na svět:"Začalo to tím, že už nějaký čas jsem byla sama. Seděla jsem doma, čučela do zdi a myslela na lidi, které mám ráda, ale byli někde jinde. Byla to špatná doba. Přátelé mne dost opustili, hlavně ti, co jsou s člověkem ve chvíli úspěchů, na výsluní. Došlo to tak daleko, že jsem se lidí úplně bála. Sáhla jsem po kytaře. A jako se někdo třeba znovu naučí chodit, tak já se znova naučila chodit rukama po kytaře. Byla to vlastně taková náhrada za člověčí dotýkání a vyplynulo to samo", vysvětlila kdysi v jednom rozhovoru.

Těmi přáteli byli i Hutka s Třešňákem, folkoví druzi ze Šafránu, vyštvaní estébáky za hranice. Jezdila za nimi do Prahy do Čáslavské z Krkonoš, kde se coby nedostudovaná učitelka živila i jako servírka nebo uklízečka. Už ale jako známá klubová písničkářka a vítězka několika folkových festivalů. Když ji pak v roce 1976 vyšla vůbec první nahrávka její kariéry, singl Chlapci na horním konci / Holoubek, nazval ho Petr Dorůžka "jánošíkovským blues" a jinak ostražitý hlasový odborník Leo Jehne ve své recenzi napsal:"Dáša Voňková dokázala neuvěřitelné. Spojit tradiční půdorys našich lidových písní s vynalézavým, zajímavým, obtížným a skvěle zahraným kytarovým doprovodem a sloučit tradice našeho folklórního vokálního projevu se soulovým výrazem a takřka beatovým drivem."

Stačila se ještě mihnout televizním pořadem Písničky pod rentgenem, připravovaném a uváděném Františkem Horáčkem a pak na dlouhých sedm let zmizela ze scény. I to k ní patří. Světská sláva pro ni totiž odjakživa představovala pověstnou polní trávu.
Zdroj: http://www.world-music.cz/content.php?akce=view_artist&idcper=33, Jiří Moravčík



Iva Bittová
Narodila jsem se v roce 1958 do muzikantské rodiny na severní Moravě v Bruntále. Maminka Ludmila, narozena ve slováckém kraji, byla učitelkou v mateřské škole a svůj čas věnovala zejména rodině a zpěvu. Tatínek Koloman Bitto, narozen na jižním Slovensku, kde se v době jeho dětství mluvilo převážně maďarským jazykem, byl tělem i duší muzikant hrající na mnoho nástrojů – nejvíce vsak na kontrabas a cimbál, kytaru a trumpetu. Jeho povoláním byla hra na kontrabas v divadelnim orchestru v Opavě a později také v Rozhlasovém orchestru lidových nástrojů v Brně. Věnoval se klasické i lidové hudbě a v tomto duchu jsem s mými dvěma sestrami vyrůstala. Starší sestra Ida se věnuje zpěvu a vede mezinárodní školu hlasu v Bystré u Poličky. Její workshopy získaly jméno v celé Evropě. Založila také nadaci pro romské děti Miret. Mladší sestra Regina vede dramatické kroužky v Luhačovicích.

Tatínkova nemoc v jeho padesátém roce života mu zcela znemožnila pokračování v jeho tvorbě a práci. Po jeho předčasném odchodu jsem se rozhodla převzít po něm muzikantskou štafetu a věnovat se naplno hudbě. Po přípravě v lidové škole umění v oboru housle a balet jsem byla přijata na Konzervatoř v Brně, kde jsem studium ukončila maturitou v oboru hudebně-dramatickém. Již od prvního ročníku se mi naskytla příležitost působit jako herečka a zpěvačka v avantgardnim divadle Husa na provázku v Brně. Cením si této velké zkušenosti, divadlo jezdilo se svým repertoárem po celém světě. V době studií jsem získala několik filmových rolí a některé velmi sporadicky přijímám dodnes. Natočila jsem několik rozhlasových i televizních snímků. Později, při práci v divadle a v době tatínkovy nemoci, se mi vrátila touha hrát opět na housle, a proto jsem navázala spolupráci s profesorem Rudolfem Šťastným, který byl tehdy primarius Moravského kvarteta. Do soukromých hodin docházím průběžně dodnes. Housle se staly mým životním hnacím motorem a důležitým průvodcem mou cestou životem, neboť stejně jako hra na tento úžasný nástroj vyžaduje přísný řád, tak i mé hledání a přístup k práci vyžaduje maximální píli.

Po 17 letech života v rodinném domě v Lelekovicích u Brna, kde jsem osm let vedla dívčí pěvecký sbor Lelky, jsem se rozhodla dočasně prestěhovat do Spojených státu do údolí Hudson Valley ve státě New York, kde vprostřed přírody vznikají nové hudební podněty.
Mam dva syny: Matouše (1982) a Antonína (1991). U mladšího z nich se rozvíjí hudební nadání, a tak již vzniklo naše společné koncertní duo.

Prošla jsem mnoha hudebními žánry od alternativy přes jazz, rock, klasickou hudbu včetně hostování v opeře /role Dony Elviry W.A.Mozart/. Dodnes se hledá pojmenování mého hudebního jazyka, který je pro mnohé naprosto originální. Mé skladby a kompozice vznikají z podnětu všedního života. Důležité je ticho a ničím nerušená pozitivní atmosféra, která se do hudby vtiskne.

Housle mne provázejí a usměrňují celý můj život, obtížná technická cvičení mi dodávají řád, jistotu, a odhalují mé vnitřní pochybnosti. Jsou zrcadlem mých vnitřních snů a představ, které nesnesou povrchnost. Má komunikace je založena na vibraci a rezonanci zvuku houslí a hlasu. Jejich souzněni mne vede k dokonalosti, i když vím, že cesta k ní je nekonečná.


Výběr z oceněných prací:

film
  • 1978 – soutěžní film Růžové sny na Mezinárodním filmovém festivalu v Teheránu, role Jolanky; (ocenění filmu za nejlepší filmový scénář)
  • 1979 – soutěžní film Balada pro banditu na filmovém festivalu v Hradci Králové, role Eržiky – oceněna za nejlepší ženský herecký výkon
  • 2004 – nominace na Academy Award (Oscar) v kategorii nejlepší zahraniční film pro film Želary – role Žena
  • 2006 – ocenění za nejlepší hudební dokument pro dílo BBC Holocaust: Austerlitz- In memoriam 2005, New York
  • 2006 – hlavní role Julie ve filmu Tajnosti (Little girl blue)

hudba
  • několik vítězných nahrávek v anketách hudebních nakladatelství
  • 1989 – Deska roku nakladatelství Panton – Bittová–Fajt
  • čtyři ocenění České hudební akademie v kategorii Deska roku
  • několik ocenění České hudební akademie v kategorii Zpěvačka roku
  • 2006 – vítězství v anketě Brno TOP100 v kategorii Osobnost roku
  • koncertní vystoupení u příležitosti ceremoniálů předávání státních vyznamenání ČR a Řádu Bílého lva na Pražském hradě v době působení prezidenta Václava Havla

hudba – spolupráce (výběr)

Antonín Fajt, Pavel Fajt, Vladimír Václavek, Dorothea Keller, Jaromír Honzak, dívčí sbor Lelky, Ida Kelarová, Škampovo kvarteto, Barbara Maria Willi, Solamente Naturali, Marek Stryncl, Miloš Valent, Marek Eben, Richard Müller, Jiří Stivín, Emil Viklický, Košická filharmonie, Vladimír Godar, Jiří Bulis, František Emmert, Miloš Štědroň, DJ Javas, Ivo Viktorin, Susumu Yokota, Fred Frith, Tom Cora, Phil Milton, David Moss,Ethel Quartet, BOAC All Stars, Hamid Drake, David Krakauer, Lisa Moore, Don Byron, George Mraz, Netherland Blazers Ensemble ,Kumstyri z ochoty,etc.

významná koncertní místa

  • Praha Rudolfinum- Dvořákova síň
  • Brussel – Le Botanique
  • Amsterodam – Concertgebouw
  • Barcelona – Muzeum J. Miro
  • Tokio – Radio FM Hall
  • London – Wigmore Hall
  • New York – Carnegie Hall
  • Paris – Le Cigale
  • Dolomites (Itálie) – koncert ve výšce 2 tis. mnm
  • Moravský Kras – jeskyně Kateřina
Zdroj: oficiální stránky Ivy Bittové, www.bittova.com


Pavla Milcová
Denně jsem na začátku...
"... a je to tak v pořádku. Netrápím se tím, jestli mi někdo hází klacky pod nohy, nebo že mi někdo nechce rozumět, koneckonců to je zase jeho věc. Snažím se okolí neobviňovat. Nevím, jestli jsem cílevědomá, ale jsem si vědoma cíle, to jo" ,přiznává Pavla Milcová, zpěvačka s podmanivým dívčím hlasem, která ve svých písničkách s nenucenou velkorysostí rozhazuje plné hrsti nápadů a třpytivých střípků nálad, s kterými by jiní úzkostlivě šetřili. Zpěvačka, jejíž jméno se už několik let v hudebních kuloárech vyslovuje se stále větším respektem a které, zejména díky albu Pavla Milcová & Tarzan Pepé z roku 1998, dobývá i stále širší povědomí. Zpěvačka, která by si snad podle ustálených pravidel a zvyklostí zasloužila přídomek "alternativní", nebýt její bezbřehé hravosti a nenucené lehkosti, kterými tuhle zádumčivou a mnohdy sebeadorující škatulku obrací dnem vzhůru.
Zdroj: Muzikus 11/2000, Ilja Kučera ml.

Pavla je

zpěvačka,

autorka hudby, textů a básní,

normální člověk, krasojezdkyně na kolech a boss v Lampion Records...

"Tvým životem se nedá otřást

tvůj život je hvězda na nebi

něco si přej - choď na ryby"

od 2. CD spolupracuje s Petrem Binderem, takže

posluchači pookřívají, lépe se jim dýchá a nebo jdou na vzduch.

"Otče,

probuď toho Indiána

co nepije CocaColu

nežije nahoru dolu

úsměv má jak slunce z rána"


CD Pavly Milcové:

1. Benighted (Zastižený tmou)- s One Off 1995

2. Pavla Milcová & Tarzan Pepé - Indies Records 1998

3. Apollo 14 - BMG 2003

4. Mentolový Král - Lampion Records 2006

Texty ještě napsala:

Anetě Langerové - Spousta Andělů, Delfín, Skvělej nápad -2004

Vlastovi Horváthovi - Dýchej dál - 2005, Do peří nefoukej, Duše, Coming Home, Zoufale sám,

Neumí lhát,2006

Marii Rottrové - Medonosná 2007

a dětem - Odpolední ukolébavka, Osel je kapelník...

Scénická hudba:

1994 - Národní divadlo Praha, Vyhnanci - James Joyce, v režii Michala Dočekala

1997 - Divadlo Dagmar, Karlovy Vary, KRÁLOVNA DAGMAR, rež. Aleš Bergman

2005 - Městské divadlo Brno, Romance pro křídlovku, režie A. Bergman

2006 - Labyrint světa a ráj srdce, Městské divadlo Brno, režie Aleš Bergman

2007 - pracují na hře Moliére, Bulgakov, Moravské divadlo Olomouc, režie A. Bergman

Hudba k filmu: 2004 - Animovaný film HRA, rež. Galina Miklínová

Hrála ve: svém divadle ONE OFF - The Bold Soprano- Ionesco

Catch 22 - Heller, Slavík k večeři - Topol

ve filmu: Mňága a Ždorp - Happy End, rež. Zelenka

zpívá v: TV pohádce: Paní Mlha - hudba Zdeněk Zdeněk

ve filmu Anděl Páně, hudba Miloš Bok, rež.J.Strach

v divadelní hudbě pro div. Ungelt, NA OCET, hudba Zdeněk Zdeněk

Miluje lampy, lampiony, světla a hudbu, která má duši.

V roce 2006 založila vydavatelství LAMPION RECORDS.

Pro ty, kdo mají raději příběhy:

Narodila jsem se a dětství jsem prožila na Divokém západě v Lázu u Příbrami. Na zahradě na šňůře visely často fotbalové dresy a kolem šuměl hluboký les. Z domova jsem odešla poprvé v jednom roce po silnici po čtyřech.

V prvním bandě, na který si vzpomínám, jsem hrála na basovou kytaru, když basista nepřišel a jmenovalo se to Satori Blues. Pak jsem odjela do Prahy- čeština, angličtina FF UK (11let).
Se skotským lektorem jsme založili skotský band v Praze. Okamžitě jsem se zamilovala do této hudby, pro mě naprosto průzračné. Později jsme založili i anglickou divadelní společnost nazvanou ONE OFF a hráli jsme v Praze a v Edinburghu (The Fringe Festival).

Později jsem odjela na rok do Glasgow, kde jsem se zabývala lingvistikou, ale taky sama sebou - koupila jsem si kytaru, začala psát písničky v angličtině, hrála jsem na festivalu v Edinburghu, kam jsem přizvala Vladimíra Mertu. Hodně jsem se toulala, fotila a fotografie jsem použila na obal svého prvního alba. Pokud se vám líbí, mám radost. Ty fotky mi v Loděnicích trochu spekly, ale až uslyšíte název alba, pochopíte, že to tak mělo být.

Album jsem natočila v Praze v roce 1993, spolu s kytaristou Járou Novákem a kapelou ONE OFF, kterou tvořili Dennis Lukas (baskytara) a Dalibor Gondík - bicí (slyšíte dobře). Jmenuje se BENIGHTED (Zastižený tmou) a vyšlo až o dva roky později, v roce 1995 kdy jsem si ho vydala sama.

Miluji divadlo, v roce 1994 jsem dostala nabídku na scénickou hudbu ke hře Vyhnanci od Jamese Joyce, v režii Michala Dočekala, pro ND. Práce v divadle byla pro mne krásná a dobrodružná.

V té době jsem už hrála bez kapely, "sama s kytarou" a po krátkém období hraní s perkusistou Pavlem Plánkou jsem potkala Petra Bindera, kytaristu, člověka, šílence, naprosto oddaného hudbě, ideálního partnera pro práci na dalších albech. Stojí za to podívat se na jeho výstižné web stránky: peterbinder.xf.cz Peter hrál v nejrůznějších kapelách, ale hlavně v Naimě a v Binder - Konrád Blues Band a je výborným studiovým hráčem. Po dvou letech práce jsme natočili české album PAVLA MILCOVÁ & TARZAN PEPÉ, které vyšlo u Indies v roce 1998 a za kterou jsme dostali cenu nezávislé kritiky Žlutá ponorka 1998. Lidé si myslí, že Tarzan je Peter, může být, ale hlavně by to měla být úžasná kapela, kterou zatím na živé hraní nemáme. Ale kdo ví, život je perský koberec.

Spolupráce s Petrem pokračuje, hrajeme živě a po CD Apollo 14, které jsme vydali u BMG v roce 2003,

vyšlo již u vlastního labelu LAMPION RECORDS v roce 2006


cd mentolový král

"Jsem Mentolový Král

co na kytáru hrál

a píseň zpíval dál

než je psaná ..."

V roce 2006 jsme s Martinem Zbrožkem vydatně vystupovali v projektu VOICES a v roce 2007 jsme s Petrem Binderem a Jaromírem Honzákem (kontrabas) dali dohromady trio Pavla Milcová & Tarzan Pepé

No a texty a poezii? Psala jsem je vždycky a každému, kdo má co říct, to můžu jen doporučit, nebo jezdit na kole.

MĚJTE SE HEZKY, PAVLA MILCOVÁ
Zdroj: oficiální stránky Pavly Milcové, www.pavlamilcova.com

 

Varhan Orchestrovič Bauer
Varhan Orchestrovič Bauer, vlastním jménem Dan Bauer (* 21. ledna 1969 , Praha ) je český hudebník, hudební skladatel , aranžér a dirigent . Věnuje se komponování filmové a scénické hudby , v poslední době se vepsal do povědomí české veřejnosti svojí prací na filmu Goyovy přízraky amerického režiséra českého původu pana Miloše Formana , kromě toho se nevyhýbá ani komponování reklamní, propagační a jiné drobné hudby utilitární povahy. Svoji vlastní tvorbu často hraje i nahrává s orchestrem, který založil pod jménem Okamžitý filmový orchestr. Jeho nové pojetí české hymny je s napětím očekáváno uměleckou i laickou veřejností.
Zdroj: Wikipedia



Vladimír Merta

narozen 20.1.1946 v praze. absolvent famu - filmová a tv scénáristika a režie. hudebník, publicista, esejista a spisovatel. nestraník.

v mládí jsem se zabýval malířskými a básnickými pokusy. během studia architektury (člen studentského parlamentu v r.1968, diplom Čvut 1971) a během pobytu ve francii jsem začal skládat vlastní písně. vydal jsem brzy první lp desku u francouzské společnosti vogue. další publikační možnosti byly silně omezeny represivní politikou režimu. na sklonku osmdesátých let mi panton vydal dvojdesku s živým koncertem. s přestávkami jsem vystupoval, publikoval a pokoušel se o vlastní filmařské projekty. (scénář celovečerního filmu opera ve vinici, fs barrandov, režie j.jireš, režie pořadu tak ti ď... věnovanému památce j.ježka a semaforu v lucerně, Čas her, krajiny duše, krajiny těl, saužení lásky v ateliéru, režie t.rózewiče - kartotéka v ypsilonce). Člen osa, pracoval jsem dva a půl roku jako člen výboru - vedoucí analytické skupiny, která sledovala metody rozkrádání na půdě svazu. zakládající člen evropského kulturního klubu, za který jsem se zúčastnil setkání sítí evropských kulturních sítí v irsku v roce 1992. psal jsem podněty pro ministerstvo kultury, Čt, úvahy a reflexe pro ln, reportéra, mf dnes, ad, jonáš, sborník folkloristických studií národopisné aktuality, fotografoval a účinkoval ve strážnici. během osmdesátých let jsem psal a režíroval animované filmy.

od roku 1991 vydávám ve vlastním nakladatelství ARTeM knihy a zvukové nosiče. doprovázím soubor mišpacha (dvě cd), janu lewitovou - (cd sefardské inspirace), píšu scénáře a realizuji dokumentární pořady, většinou s hudebním a humanistickým zaměřením. (divadlo světa mezi ploty, chci bejt černej, tajná řeč těla, mišpacha je rodina). uváděl jsem přímé přenosy z kavárny paseka. Účastním se dobročinných akcí a koncertů (nadace tolerance, pro patria, lapis et lucis, nadace kaple ctibora turby). dělám scénickou a filmovou hudbu, píšu náměty animovaných filmů, zhudebňuji verše a pokračuji ve vlastní skladatelské, textařské a koncertní činnosti. (festivaly: american folk life, washington. vancouver folk festival, roskilde, tokyo, chelltenham). kromě folkové a lidové hudby se zajímám i o jejich přesah do soudobých experimentálních žánrů (monoopera ikariána, koncerty a cd s mariánem vargou). multietnickou kulturu a její otázky reflektuji formou rozhovorů a esejů. (spolupráce se slovenskými časopisy mosty, sme). o problémy animace kultury, kterou čtvrtým rokem přednáším na uk - katedra kulturologie, se zajímám dlouhodobě, patří do sféry mých profesionálních i obecně lidských zájmů. se studenty se učíme formulovat názory na úlohu kultury v moderní společnosti, generujeme multikulturní projekty. vedu studenty k vlastní úvaze a kladení fundovaných otázek metodou individuálního přístupu ke studentům, s jakým jsem se setkal během dvou krátkých návštěv na amerických universitách. mé pedagogické zkušenosti se opírají o vedení kurzů pro písničkáře, diskuze a polemiky, které vedu průběžně po celou dobu svého působení na scéně. mohu nabídnout pohled z druhé strany - tedy jak vidí potřebu animace kultury aktivní umělec.
Zdroj: oficiální stránky Vladimíra Merty, www.vladimirmerta.cz


Zdenek Merta
"Přijal jsem účast v porotě studentské skladatelské soutěže, která je prezentována na http://www.gramodeska.com. Velmi mě zaujal duch i energie pořadatelů."

Vystudoval hru na varhany a kompozici na pražské Státní konzervatoři a v letech 1981–1987 studoval na HAMU v Praze. Absolvoval stáže ve Velké Británii, SRN a v USA. Na pražské konzervatoři dnes externě učí skladbu. Od roku 1970 působil v divadle Semafor jako klávesista, v roce 1972 převzal vedení skupiny Kardinálové, známé jako doprovodná skupina Petry Černocké. Pro tuto interpretku psal písničky, občas s ní i zpíval. Spoluvytvářel repertoár Petra Rezka, Evy Pilarové a Hany Zagorové. Později začal spolupracovat se svou ženou, zpěvačkou Zorou Jandovou, s níž v letech 1992, 1994 a 2000 absolvoval turné po USA.

Po muzikálu Mikuláš Dačický z Heslova, uvedeném v Ostravě, byl spolutvůrcem celovečerních programů pro Petru Janů (Trochu jinak) a Zoru Jandovou (Premiéra). Ještě výrazněji se jeho orientace k hudebnímu divadlu projevila v hudebních komediích Válka o knoflíky a PtákovinyDiagnózy, a především v dílech, jež vznikala ve spolupráci s režisérem a ředitelem Městského divadla v Brně Stanislavem Mošou. Mimořádný ohlas zaznamenal muzikál Sny nocí svatojánských (1991; cena Českého hudebního fondu), úspěšné byly i muzikály Bastard (1993), Babylon (1998, nominace na cenu Alfréda Radoka), Svět plný andělů (2000, nominace na cenu Alfréda Radoka) či „rodinný muzikál“ Zahrada divůFerdinand (2004, Plzeň). K dalším realizovaným projektům patří multimediální balet Casanova (uvádí Laterna magika) nebo nastudování Mše Leonarda Bernsteina (1997 na Pražském hradě, 2001 na festivalu Moravský podzim). (Národní divadlo, 1989), v televizním baletu (2004). Ve spolupráci s Karlem Šípem vznikla „klasická opereta“

Je také autorem skladby Povídání pro hlas, housle a violoncello, písňového cyklu Žena (pro mezzosoprán a smyčcový kvartet), Koncertu pro elektrickou kytaru a orchestr, symfonického obrazu The Last Century (Ze starého světa), klavírního cyklus Ulice nebo kompozice Dumka a Ragtime pro housle a klavír.
Zdroj: oficiální stránky Státní opery Praha, www.opera.cz



Vít Sázavský
Pražští vysokoškoláci Zdeněk Vřešťál a Vít Sázavský spolu tvořili folkové duo hrající humorné písně (vyhráli soutěž satirických písní Příbramský permoník). V roce 1980 se seznámili se Zuzanou Navarovou, která dosud zpívala se skupinou Výlety z Hradce Králové. Po návratu Navarové ze studijní stáže na Kubě vzniká v roce 1981 Nerez. V roce 1982 Nerez vyhrál Portu v Plzni a Zuzana Navarová získala cenu za nejlepší vokální projev na Vokalíze v Praze. O rok později skupina opět vyhrála Portu a její vítězství na Vokalíze dokumentuje článek Vokalíza značky Nerez v časopise Melodie.

2. polovina 80. let

V roce 1986 vyšlo Nerezu první LP, Masopust. O rok později vydal Zdeněk Vřešťál autorské EP Písničky ze šuplíků. V roce 1988 vyšlo druhé řadové album Na vařený nudli, Navarová se Sázavským napsali hudbu k animovanému filmu Michaely Pavlátové Křížovka a Vřešťál produkoval EP Drobné skladby mistrů, kam shromáždil 12 drobných písniček (většinou kratší než minuta) od různých autorů (Jan Burian, Vladimír Merta, Bratři Ebenové apod.). Roku 1989 členové Nerezu pořádali festival Stará láska Nerez a Vy, při kterém si na pódium zvali spřátelené muzikanty, v listopadu koncertovali ve Španělsku.

Začátek 90. let

V roce 1990 vyšlo třetí (a poslední) řadové LP Ke zdi. O rok později členové kapely vlastním nákladem vydali v omezeném nákladu 1800 kusů demokazetu Co se nevešlo, kde soustředili písně, které dosud nevyšly, v „live“ verzích z různých koncertů. Roku 1992 přišla Zuzana Navarová se sólovým projektem Caribe.
V roce 1993 vyšlo živé CD
Stará láska Nerez a Vy, které je záznamem koncertu z 18. března a kromě hostování Jaroslava Nejezchleby jde o koncert samotného hlavního tria. Nerez pak ještě nahráli album koled Nerez v Betlémě, ale už bylo jasné, že se skupina rozpadá. Uspořádali ještě jedno větší turné a koncert v Lucerně 28. dubna 1994, kde hostovalo mnoho špičkových rockových a jazzových muzikantů. Zdeněk Vřešťál začal připravovat sólové album Čím dál víc Vřešťál a Zuzana Navarová spolu s Ivánem Gutiérrezem a Karlem Cábou trio Tres.

Vývoj po ukončení činnosti skupiny

V roce 1995 vyšly v reedici na CD tři řadová LP Nerezu pod názvem Nerez - antologie doplněné o tři bonusy. Tres vydali stejnojmenné CD a Zdeněk Vřešťál pracoval jako producent s Jaromírem Nohavicou. Tato spolupráce vyvrcholila Nohavicovým albem Divné století (1996; aranže Vít Sázavský) a vytvořením Kapely (Zdeněk Vřešťál, Vít Sázavský, Pavel Plánka, Filip Jelínek, Vlaďka Hořovská, Petra Pukovcová), která Nohavicu začala doprovázet na koncertech. Zaznám z koncertů vyšel na CD Jaromír Nohavica a Kapela - Koncert. Poté opět Nohavica vystupoval sám s kytarou, z Kapely ale vznikla skupina Neřež, která začala hrát písně Zdeňka Vřeštála včetně několika písní z repertoáru Nerezu.
V roce 2001 vyšlo CD
Co se nevešlo - pozdní sběr, které vzniklo na základech kazety z roku 1991 avšak s digitálním odstraněním šumů. Neřež odehrál několik vzpomínkových koncertů se Zuzanou Navarovou a ke konci roku vyšel výběr Nej, nej, nej. Po smrti Zuzany Navarové 7. prosince 2004 Neřež občas vystupuje s koncertním programem Neřež hraje Nerez.

V březnu 2007 vydalo vydavatelství Supraphon reedici všech tří studiových alb Nerezu s novým masteringem a DVD s klipy a archivními záběry doplněné zpěvníkem.
Zdroj: Wikipedia


Vlastimil Třešňák

Po ukončení základního vzdělání prošel řadou příležitostných zaměstnání a od roku 1968 působil ve svobodném povolání jako zpěvák folkových písní. Byl členem sdružení Šafrán. Brzo si vypracoval osobitý písničkářský styl, postavený na rozložených akordech kytary, a úporném, spíše vykřičeném a vyšeptaném než vyzpívaném zpěvu, především však na existenciálním pohledu zdola. Třešňákovo vnímání skutečnosti zřetelně ovlivnila Skupina 42, jeho poezie je sociálně soucitná, nazíraná od společenského dna, okouzlená lhotákovskou poezií periferie. Je třeba připomenout, že ve svých písních zpracovával tematiku tehdejší oficiální kulturní politikou nadevše žádanou, tematiku dělnickou, jenže ji zpracovával po svém - jako Bohumil Hrabal ve svých prózách (s nímž ho ostatně pojilo hluboké osobní přátelství) nebo jako Josef Čapek ve svých obrazech. Již o jeho prvním albu Zeměměřič Jiří Černý napsal, že je nezařaditelná, osobitá a že po Krylově Bratříčkovi a Mertových Baladách z Prahy znamená třetí výrazný mezník české folkové písně.

Ve vztahu k oficiálnímu režimu byl Vlastimil Třešňák nesmlouvavý a přímočarý. Neměl Krylovu proslulost ani Mertův intelektuální nadhled, nedokázal kličkovat na pomezí ještě povoleného, takže jeho bezprostřednost proletáře z Karlína byla nutně konfliktní. Po roce 1974 mu byla zakázána jakákoliv veřejná činnost (mimo jiné se angažoval v bytovém divadle Vlasty Chramostové a podepsal Chartu 77). Opět byl nucen střídat nejrůznější zaměstnání. Po výsleších u StB a normalizačních represích odešel do emigrace do Švédska (1982), později se přestěhoval do Německa. Po roce 1995 žije převážně v České republice.

Třešňák se vždy pohyboval spíše v okruhu undergroundu. Melodie jeho písní i kytarový doprovod jsou maximálně jednoduché, což vnímatelům umožňuje koncentrovat se na text. Jeho zpěvácká interpretace je v českém folku patrně nejexpresivnější, vždy emocionální a tím pro posluchače sugestivní. Od 70. let též pravidelně spolupracuje s různými cikánskými hudebníky, především s muzikantskou rodinou Kormanů. V 70. a 80. letech byla jeho tvorba normotvorná a písně z LP Zeměměřič a Koh-i-noor zůstávají v českém folku nepřehlédnutelnou hodnotou. V roce 2005 dokázal na své úspěchy navázat pozoruhodným a oceňovaným albem Inventura.
Zdroj: oficiální stránky Vlastimila Třešňáka, www.tresnak.cz

 

Výsledky hodnocení poroty (finále)

Konečně se dostáváme k vyhlášení samotných skladeb, které se prodraly oběma koly soutěže a budou utvářet výsledné album. Možná můžete namítat, že jsme nepřenechali poslech veškerých skladeb sestavené porotě. Bylo by to však velmi problematické realizovat technicky (několik Audio CD na kategorii) a časově náročné pro porotce. Co jsem měl možnost telefonické a emailové komunikace s některými porotci, předselekci vítali. Navíc úroveň některých skladeb byla velmi nízká a jejich poslech vyjedeným hrncem. Je třeba brát v úvahu, že celý systém hodnocení byl postaven na nezištné pomoci, porotci věnovali svůj čas mladým tvůrcům bez nároku na honorář. Snažili jsme se je časově zatěžovat co nejméně.

Hodnocení nebylo postaveno na bodovém porovnání úrovně všech skladeb. Porotce pouze vybíral díla, která jej zaujala. Podle toho nakolik, rozhodl se do které bodové kategorie ho zapíše. Mohl přidělit 3 skladbám 3 body, 6 skladbám 2 body a 5 skladbám 1 bod. Ve výsledku ten, který nominoval děl nejméně, měl největší vliv na výsledné pořadí. Do poslední chvíle byl stav hodnocení skladeb na hranici časové kapacity desky vyrovnaný (například 6 skladeb s 11 body, z čehož pouze 2 by se vešly ještě na desku). Pro případ vyrovnaného hodnocení by musel rozhodnout o konečném výsledku organizační tým soutěže. Díky hodnocení Dagmar Voňkové-Andrtové, které došlo jako poslední poštou tuto středu 2.7., jsme však měli po starostech a vyrovnaná hodnocení se stala minulostí.

Výsledky po každém odevzdaném hodnocení vyhodnotil náš automatický hodnotící systém. Na 4 skladbách v každé kategorii se shodli vesměs všichni porotci a jejich bodový náskok prudce rostl vůči ostatním, které se s dalším hodnocením střídavě prohazovaly. My však nevyhlašujeme žádného vítěze a bodové porovnání je tak pro Vás, soutěžící, tabu. Leda že byste si dali tu práci a sčítali ručně přidělené body z hodnocení jednotlivých porotců.

Postupující skladby, kategorie do 25 let

Dialog Eliška Cílková
We must hurry Santa Petr Macháně
Kapky Zuzana Vytisková
DDEEBBIILL Jakub Mikunda
Preludium č.1 Martin Šaroch
Prší, prší František Kadera
Kanón a Zvon Daniel Pitra
Gymik Jan Holeček
I Like Joplin Jakub Mikunda
Den v dešti Veronika Wildová
Černobílá Vojtěch Rataj
V modrém salónku Eliška Cílková
Rapsódia Ján Krekáň

Postupující skladby, kategorie do 35 let

(Ne)uvěřitelný příběh rumové pralinky Kristýna Urbánková
Nalívej, muezzine Ladislav Horký
Dnes večer Lukáš Kadava
Bardzo František Březina
All My Life Petr Pokovba
Now You´re Gone Šimon Jelínek
Dívča Pavel Schmidt
Víc než Libor Pekárek
Tvář Václav Drábek
Řasy Aleš Vítek
Hypoxia Šimon Jelínek

Bonus CD verze gramofonového dvojalba (o 4 min. větší prostor)

Ptáci Ondřej Klestil
Zvony Martin Sobotka

 

Hodnocení jednotlivých porotců

 

Prezentační koncerty (literárně-hudební večery)

19. 9. 2008 18:00 - 19:30 Koncert kapel v rámci festivalu Bezručova Opava, technicky zajišťuje pořadatel festivalu, statutární město Opava. Místo konání: Minoritský klášter Opava.

5. 12. 2008 19:00 - 20:30 Koncert menších uskupení a sólových hráčů, Státní zámek Hradec nad Moravicí.

Společné víkendové pobyty

19.9. - 21.9. 2008 pobyt v Oderských vrších, výlet na přehrady Slezská Harta a Kružberk. Uskutečnění závisí na udělení grantu EU.

5.12. - 7.12. 2008 pobyt v Hradci nad Moravicí, výlet do zámeckých parků, sobota návštěva divadelního představení ochotnického spolku, hra Titanic za živého hudebního doprovodu. Sobotní večer volný program v Národním domě města Hradec n. M. se sálem a naladěným klavírem. Termín prosincového koncertu i pobytu se ještě může posunout, realizace víkendového pobytu závisí na udělení grantu EU.

Nahrávání kategorie do 25 let

Ty, kteří mají nahrávky nedostatečné kvality, čeká nahrávání. Budeme se snažit zoficiálnit příslib Českého rozhlasu o možnosti realizace nahrávání v jeho karlínském studiu.

 

/// Na závěr bych snad jen poděkoval všem soutěžícím za jejich aktivní přístup k sobě i společnosti - někdy retardovaným a jindy vyspělým posluchačům. Postupující se dozví potřebné informace na emailu.

Richard Vacula, vedouc



Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 06.07.2008 08:51:24     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Harr (Harr@atlas.cz)
Titulek:
Pročítala jsem už první polovinu v preview před, tím než jsi dokončil celé hodnocení. Myslím, že každý, kdo toto pročte, bude mít ucelenou představu o profesionalitě poroty. Někteří z porotců jsou mediálně známé hudební "osobnosti".
Nyní máme možnost i my ostatní, poslechnout si skladby, které do soutěže vstoupily a doma, jen pro sebe, si zahrát na porotu a vyčlenit si ty, které se nám líbí a pak si své hodnocení porovnat s tím oficiálním.. Myslím, že milovníci hudby rádi obětují svůj volný čas a poslechnou si, co jim nabízí letošní Gramodeska.
Článek je napsán dobře, všechna důležitá fakta jsou v něm obsažena.

Komentář ze dne: 06.07.2008 19:20:40     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Hill] - Hill
Titulek:
Napsals to dobře.
O výsledku daném výběrem poroty, složené z lidí, co v oboru hodně předvedli, bych si nedovolil polemizovat.
Měl jsem jen tak trochu svírání, jak moc se porotci nechají ovlivnit nezvládnutou technickou stránkou některých snímků. Pět nevalně nahraných se ale dostalo do finále, tak o ni porotě zjevně skutečně nešlo. A to je dobře.
Kdyby to s tím Karlínem vyšlo, bylo by to asi nejlepší, co by některé ty nahrávky mohlo potkat, ať se neopakují chyby z minula, zejména špatná srozumitelnost slova. Právě vedle těch dobře sejmutých to působí obzvlášť rušivě:
špatně sejmuté nástroje (89, 148) ve spojení s nevalným magnetofonem (89, 148, 175), utopený hlas kvůli příliš vzdálenému mikrofonu a rušivá rezonance a krátký dozvuk místnosti slyšitelné v nahrávce z téže příčiny (189), už zmíněný poněkud utopený zpěv (199) - to vše chce napravit, ať ty rozdíly neruší.
Jinak dobrý.

  
Komentář ze dne: 07.07.2008 00:26:56     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Histes (@)
Titulek: Re:
Ahoj Jardo,
vše kromě 199 se bude nahrávat opětovně. Kategorie do 35 let dodává záznamy sama. Vzhledem k tomu, že jsou skoro všichni v kat. do 25 let od Prahy, věřím, že se snad nahrávání uskuteční v Karlíně. Bylo by to hlavně pro soutěžící jednodušší, méně vyčerpávající, než cesta do Opavy, záznam, a zase zpět.

Děkuji za názory. Soutěžící zatím mlčí, patrně s napětím očekávají informační email... vzhledem k tomu, že jsem dnes řešil zařazení projektu do festivalu Bezručova Opava a vyměňoval, lepil duše v mých závodních bicyklech socialistické éry, nejdříve začnu individuální korespondenci pondělní večer. Jak já nemám rád tuhle úřednickou usedavou, na počítači závislou práci.



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz