Mákla jsem si na chybách.
Zpočátku mi připadalo, že se jedná o parodii, ale pointa mě vyvedla z bludu. Nad koncem se každý musí zamyslet. Už pro tu naprostou podobnost s osudovými cestami mnohých lidí, kteří nevědí proč někam jdou a jdou třeba jen z toho důvodu, že tam kráčejí i jiní.

Já na to chtěla ještě dneska vlítnout, opravit chyby a konec, který se mi nevyvedl, ale neva.

Sakra. Ted jsem to projela, a místy mě to strašně rve za uši.Ted s tím už asi nic neudělám, ale příště budu raději psát ve wordu a až pak to hodím na postřeh, bo to se nevyplácí.Práce kvapná málo platná.
A pak tady toto: "Mladej, to je prostě, jako arabové lítaj...
Má to být: Mladej, prostě to je, jako arabové...teda nevím jak jsem to tam měla ale tuším že to bylo takhlenc.
Raděj se vrátím k té poezii:/

Chtěla bych ti říct, ať se rozhodně nevzdáváš!!! Já sama zůstala už jen u poezie, ptže když píšu něco delšího tak se v tom tak zamotám a pak raději přeškrtám nebo vymažu....Zkoušej dál, učení dělá mistry!!:)

To je snad nějaké vlnění nebo co, že já jsem až po uši zabřednut do své vlastní makabrózní úvahy a tady najednou čtu tohle - to téma je asi tak věčné, naléhavé a stále přítomné ... No až se vyhrabu a hodím svoje k zveřejnění, tak si toto přečtu pořádně. Zatím nezvládám se přešaltrovat.

je to zajímavý, ale rozhodně bych to nechala uležet a potom hodně škrtala, rlzné ty vsuvky, popisy, vysvětlivky, ukazovací zájmena a nadbytečné popisy, které nedají textu dýchat - jako miminko, když se musí vyprostit z těch svých obalů po porodu. Ale rozhodně zajímavý.

Moc rád Tě tu vidím, ztratila, podle toho, že jsem Tě potkal na Totemu a líbily se mi Tvé názory a polemiky.

Já sem to chtěla upravit, ale už jsem nestačila...

Pokud chceš ještě udělat nějaké dodatečné úpravy, tak mi to pošli na můj mail, já se na to mrknu a pak to tam dám.
Jinak je to zajímavé, ale víc zatím říct nemůžu. Četl jsem to ve spěchu...

Jujda...Tak jsem to začal číst znova a našel jsem ještě nějaké chyby, tak to jdu opravit. Ale nic si z toho nedělej. Žádný učený z nebe nespadl...

Mně se hned zalíbilo to opakování věty uvádějící atmosféru příchodu do města, taková časová smyčka a v hudbě "ostináta", jak jde všechno kolem dokola a pořád stejně. Zajímavě pojaté mystérium smrti, až odvážně s tou radostí ... No a kdo vybočí z davu, ten je nemilosrdně potrestán, to známe z mnoha příkladů. A až vylepšíš tu formu s pečlivostí, bude to jistě počteníčko!

Zákouťáku, ty jsi samé překvapení. Tohle bylo prostě perfektní. Nemám, co vytknout. Nápadité.

možná trochu trhané, tvoje svoboda a jedinečný styl vyprávění v tom je, ale zde na úkor celistvosti.

2.