... s překvapivou pointou, kde se spojí předchozí indicie a zbývá jen doplnit příjmení od K. :) . Motiv příchozího z jiné planety či jiného století do minulosti, kde ještě není nic z toho, co příchozí už zná, je v sci-fi poměrně častý. Zde podané s humorem, který mi připomněl jeden z příběhů Stanislava Lema, kde vystupuje oblíbený naivní kosmický cestovatel-popleta Ijon Tichý. Zde se stal vedoucím ústavu pro regulaci cestování v čase, s chronobusy a chronocykly (tyto díky trysce za sedací tyčí se velmi podobají koštěti, proč asi vznikl mýtus o létajících čarodějnicích, plyne z toho), s časovou policií čili chronicií. Odbojníky svého šéfování trestal vyhnanstvím do minulosti, jeden se snažil tak úporně předčasně vynalézt stroj času, až se proslavil jako jistý Leonardo - a podobných žertovných souvislostí je tam celá řada. Nakonec je Ijon suspendován, dostane rozhašený chronocykl a úkol - vrátit se do minulosti a přesvědčit jistého Ijona Tichého, aby přijal pověření být šéfem ústavu, čímž je uvězněn v absurdní časové smyčce, která se bude neustále opakovat.

Nesouhlasím s Harym v tom, že jde o pointu překvapivou, poslední čtvrtina povídky k ní totiž jasně směřuje. Dokonce si myslím, že poslední věta je až nadbytečná, ale možná méně pozorným čtenářům pomůže k tomu, aby se dobrali konkrétní osobnosti, pokud se jim to nepodařilo z předchozích indicií. Jinak jde o příběh napsaný lehkou rukou s milým kontrastem vědy a mystiky. Ano, sněhové vločky mohou být navzdory všem meteorologům světa opravdu pírky z křídel andělů. Záleží na úhlu pohledu.Dobrá povídka.

děkuji vám oběma za komentáře.
možná ta poslední věta je zbytečná, ale já sám bych možná třeba dva roky zpátky povídku asi nepochopil (i když heliocentrický systém mohl být sám o sobě pointou)

Velmi sympatická povídka. Je slabší na děj a přece se četla lehce a se zájmem. Skvěle zvládnuté množství přímé řeči. Má nápad, čtivost, vývoj. Moc se mi líbilo vykreslení vztahu dvou mladých postav.
Jediné, co můžu říct je, že jsem ji přečetl rád a že by z tohoto tématu šlo do dostat mnohem víc, ale možná že právě tak by povídka přišla o tu svoji osvěžující lehkost.
Hodnotím 1.5

Děkuji za hodnocení. Obzvláště si vážím pochvaly za přímou řeč, protože tu jsem vždy považoval za svou nevětší slabinu, takže taková slova mě upřímně těší:)