S chutí jsem si přečetla už v "přípravně", líbí se mi optimizmus, nálada , jazyk, který dokonale přibližuje region, je vidět, že pro podobné věci máš cit, dovedeš je podat aniž by kohokoli napadlo, pokud Tě nezná, že nejsi osoba středního věku, ale začínající vysokoškolák. Tvůj článek je osvěžením v okurkové sezóně.

byl li záměr pobavit, povedlo se

Ano, chtěl jsem zase po delší době zkusit něco k pobavení. Teď jsem ještě trochu poupravil to nářečí, ale nejsem si všude jistý... kdy místo T dát Č nebo Ť. Ale to je celkem jedno, hlavně když to vyznívá přirozeně.

Původně jsem chtěl popisovat průběh takové reklamní akce, ale nakonec jsem se zadrhl u rozhovoru dědka s babkou... a nápad s tou dnešní mládeží a zkombinovat to s pionýrkou a ROH se mi tak líbil, že jsem se rozhodl tomu nechat největší důležitost a příběh ukončil.

He... teprve teď jsem zavřela pusu. Ještě se k tomu vrátím, teď nemůžu hodnotit.
P.S. Ale dám to přečíst tatínkovi, toho to odrovná.

Nad nářečím klobouk dolů, ale jinak nic. Kravina na kvadrát jak by řekl pan Petr Čepek. Divím se, že máš odvahu něco takového vůbec publikovat! Takových keců bylo je a bude ještě mnoho. Ale nazývat to zrovna zamyšlením? No nevím. Na postřehu ti zřejmě pšenka pokvete, protože je to tvůj výtvor. Co třeba to poslat někde jinde? Někam jinam kde nejsou typické vlezdoprdelky a vlezdoprdelníci, ale lidé kritičtí a znalí literárního kumštu. S úsměvem David Bátor.

Pane Davide, já zde nepublikuji co si umanu. Moje díla procházejí selekcí stejně jako jiných. Baví-li tě kritizovat selektory (šéfredaktory), tak si posluž.

Na Postřehu jsem doma. Moje texty jsou pro pobavení či zamyšlení zdejších autorů, protože považuji za správné jít s kůží na trh, když jsem tedy Postřeh založil.. a nebýt pouze nějaký ukrytý správce programující nové funkce.

Nebuduji si nějaké své bezchybné ego, jsem Richard, z Hradce nad Moravicí. Nic víc a nic míň. S blbostmi, vážností i depkami. Mám si hrát na něco víc?

Mám se vychloubat s kým se stýkám, s kým si píšu, spolupracovat s lidmi, se kterými je to výhodné? Stát se uznávaným? O jej.

Je mi jedno, co by na to řekli lidé podle tebe fundovaní, protože je k životu nepotřebuji. Literaturu nestuduji. Studovat nechci. Když jsem přišel na výuku klavíru, rozhodla se paní Pešková u mě upustit od klavírní drezury, abych si zachoval svůj svět a svůj styl... Proč si neponechat svůj svět, vidění, vyjadřování i v literatuře...

Je mě 19... a má literární tvorba nestojí za to ji někam dál posílat. Kvůli tomu nepíšu. Píšu a psal jsem, protože jsem věděl, že něco musí jít ven.. Teď už tolik netvořím literární útvary..., přelilo se to víc do hudby...

Mám spoustu jiných aktivit. Literatura není to jediné, co mě baví. Tak mě ani nic nenutí snažit se něčeho dosáhnout "alespoň" v literatuře. I kdybych měl jít kopat kanál, budu ho kopat se vší spokojeností a stejně upřímnou hubou. A nebude spíš toto důvod tohoto komentáře? Žárlíme, Davide? Na co, proboha?

Tak podruhé dnes reaguji na ty, jež jsou slovně ve při. Nejradši bych Vás oba smáznul teď hned, jak jsem oba navazující komentáře - zpovědi - výzvy - splachovače atd. přelétl. (Mám na to nejen chuť, ale i oprávnění, o než jsem nežádal a byl jím přiznám se zaskočen.) Ale neudělám to.
Protože jde o víc, než o handrkování, kdo že to v dřžungli víc zařve a zježí hřívu.
Rozhodli jste si vyjasnit vzájemné vztahy a kompetence. Nuže - "Show must go on!"

Jsem rád, že měříš všem stejným metrem, Ivo. Tedy i mne.

Tak pionýrky by se ti zachtělo?? To opravdu nevím, jestli se ti podaří v dnešní době sehnat ;)... ale myslím, že to byla docela povedená sonda do duše tohoto typu důchodců... takže mám další důvod, proč nechci zestárnout :)

Nezachtělo se mi pionýrky :)... jen jsem potřeboval nějaký reálný způsob, okolnosti, které by vedly k tomu, aby mladá holka polubala starce... Pak se mi vybavila dvojka Brežněv Husák (pamatuji-li se správně), no a bylo mi jasné, za jakých okolností by to šlo :).

za nářečí klobouk dolů .....

Nemám ráda, když se tu bojuje slovy, ale chápu, že kdo je napaden se hájí, nic jiného než slova nemá.
Jako odpověď na kritiku Davida Bátora, básníka...jak uvedl výše.....vážím si básníků, kteří jdou se svou kůží na trh, kteří v životě něco dokázali a neustále dokazují, ale vážím si jich i za to, že se i k obyčejnému člověku chovají s úctou a se skromností a nedokazují všude své velikášství.
A mají ještě jeden dar - radost z úspěchu druhých. Sami znají, co je to za řeholi a proto nesrážejí snahu a nepomlouvají díla svých kolegů. Jak by řekl jeden můj přítel...toto gentleman nedělá.
Richard napsal článek, který má hlavu a patu, má nosnou myšlenku a dokonalý jazyk. Mám právo článek pustit, takže sem jej využila. A nenechám si do této pravomoci mluvit. Nedělám rozdíly a rektální alpinismus mi byl a nadále je, cizí.
A co se Postřehu týče, je to Richardovo dílo a Vy tu máte možnost publikovat jako my ostatní. Pro mne jste tu v sekci próza řadový člen, chovejte se tedy podle toho.