Už je myslím načase...
Strach vzdal to
a dny se kulí
jako koule kulečníku,
černá, modrá, bílá,
jistota v nejistotě
prosákla se, slila,
skrz zelené plátno
své kaňky posílá...
kap, kap, kap,
jen zvolna odkapává časem,
ta louže uvědomění,
co dobou narůstá,
jaro příjde...