Zrada, je to hřích a nebo nutnost?

/ Slzy mi kapou na papír, rozmáčejí slova, o čem to vlastně píšu? Nemohu si vzpomenout. Jaké bylo původní téma? Na začátku to snad byla láska. /

K čemu, k čemu přátelství, když je zrada,
k čemu důvěra, když je zrada,
k čemu štěstí, když je zrada,
na co láska, když stačí nenávist.

/ Slyším meluzínu a nad hladinou tančí tajemné bludičky, to ony svádí do močálů? Vždyť na to si lidi stačí sami. /

Má slova jsou fráze,
můj život jen umírání.
Nevěřím na lásku,
ani na anděly.

/ Sýček za oknem, nese zvěst o tom, co bude. Sup nad domem, čeká na kořist. A přestárlý zelený mužík na vrbě - směje se mi. /

Copak jsem to nevěděla?
Mohla jsme to přece tušit!
Mělo mi to být jasné hned,
že láska se už nenosí,
ža na ni nikdo nevěří
a ti kdo jí znají,
o ní nemuví. (dodnes nenašli vhodná slova)

/Za hvězdou hvězda z oblohy padá, co si mám přát?/

Srdce se mi rozletělo na milion kousíčků,
snad celý život a možná ještě dýl,
bude mi trvat, než je posbírám.
Nechceš mi pomoct?