|
<<
Říjen
>>
|
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| | | | 1 |
2 |
3 |
4 |
| 5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
| 12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
| 19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
| 26 |
27 |
28 |
29 |
30 |
31 |
|
|
Stránku si právě čte 18 lidí.
|
|
Komentáře ke článku: ...mám hlad (ze dne 10.11.2007, autor článku: Zbyněk Janoška)
|
Komentář ze dne: 10.11.2007 11:28:02
Autor: rohoz (@)
Titulek:
Tak em si, Zbyňku řekl, že se do tebe taky pustím.
Předně si myslím, že by tenprolog být vůbec nemusel. Jednak ta jeho první část je napsána poněkud pateticky, ale hlavně vše důležité lze vyčíst z vlastní mikropovídky.
Jestliže jsi už sám zvolil žánr mikropovídky, pak by její obsah ještě více podtrhla větší stručnost v úvodu, např. ti ptáčci jsou hodně omšelí. Na druhou stranu věta ... Žilami začala proudit krev a duší myšlenky ... se mi svým obsahem líbí velmi, a řekl bych, že je to nejšikovnější nápad v textu, čímž ovšem vlastní obsah nijak nesnižuji. Naopak. Je mi osobně blízký. Vidím ještě další hezkou větu ... Pojmenoval mne a já si uvědomil kdo jsem... Vypustil bych naopak větu ... Svět už nikde nebude stejný ... Působí sentimentálně a je smyslově tak trohu v rozporu s kritickým duchem, který jsi nastavil. Ztotožňuji se i s pointou ... Mám hlad ... jen si myslím, že civilnější vyjádření by textu prospělo více. A ještě bych snad věnoval více pozorosti členění do odstavců.
|
Reakce na komentář ""
************** * **************
...mám hlad Jednoho dne se probudíme a na světe nebudou žádné peníze. Padne věčná tma, mor rozletí se světem, a jasné bude jen to, že kolo osudu se jednou a provždy otočilo.
mikropovídka o 100 slovech (můj osobní recept, jak se donutit přemýšlet o každém jednotlivém z nich)
Ozvalo se neznatelné cinknutí, když mi Bůh vdechnul život. Ptáci na chvíli ztichli a pak zase zašvitořili ve větru. Žilami začala proudit krev a duší myšlenky. Otevřel jsem svá malá očka a zamrkal vstříc veselému Slunci.
Přede mnou se vznášel On, zavěšený na neviditelných strunkách. Byl krásný a vznešený, popsat slovy jsem ho ani v nejmenším nemohl. Zvědavě jsem se k němu naklonil s nevyslovenou otázkou. Nic neříkal a já tiše vyčkával, až mi dá jméno.
Pojmenoval mne a já si uvědomil kdo jsem.
Jsem Skřítek Penězožrout a mé jméno je můj úděl.
Svět už nikdy nebude stejný.
Mám hlad.
|
Zobrazit článek ...mám hlad
|
|