|
Komentář ze dne: 13.02.2008 20:58:07
Autor: Ivo-Hary (@fofr)
Titulek: Re: Sonety k Vivaldimu
LÉTO
Allegro non molto
Zatímco trvá čas žhnoucího slunce,
malátní člověk, malátní stádo, plane pinie;
zazní hlas kukačky a s ním ve svorné shodě
ozve se holubice i stehlík.
Vane něžný dech zefyru, však proti němu
náhle se v blízkosti pozvedá borea
a pastýř pláče. neboť se bojí krutého vichru
a v nejistotě se strachuje o svůj osud.
Adagio - Presto
Strach z blesku, z divokého hromu,
mouchy a hejna zuřivých komárů
nenechají člověka, aby dal spočinout znaveným údům!
Presto. /Divoké letní počasí/
Ach, bohužel oprávněné byly jeho obavy,
hřmí. blesky plane obloha a krupobití láme
zralé klasy a vršky obilných stvolů.
PODZIM
Allegro. /Tanec a zpěv vesničanů/
Tancem a zpěvem oslavuje venkovan
šťastně skončenou sklizeň.
Bacchův nápoj mnohé rozohnil –
své radovánky končí spánkem.
Adagio molto. /Opilí spáči/
Zanechal teď každý zpěvu a tance.
Příjemně prohřátý podzimní vzduch
zkolébává mnohé a mnohé
do radovánek nejsladšího snu.
Allegro. /Hon/
Za rozbřesku táhnou lovci na hon
s lesními rohy, puškami a psy.
Zvěř prchá, lovci sledují její stopu.
Posléze uštvána a zděšena velkým hlukem
pušek a psů, je vydána ranám;
malátně pokouší se uprchnout, avšak obklíčena zmírá.
ZIMA
Allegro non molto
Promrzlí třesou se lidé v chladném sněhu,
ostře fičí prudký vítr,
nepřetržitě musí se pobíhat a podupávat nohama;
z velkého mrazu drkotají zuby.
Largo
Příjemně plynou pokojné dny u krbu,
zatímco venku hustě padá déšť.
Allegro. /Chůze na ledě./
Pomalým krokem chodí se po náledí,
nejistě, pro strach z pádu.
Rychlý krok. sklouznutí - už jsme na zemi,
a znovu krok na ledě, pádné nakročení –
až se prolomí a praskne.
Za zavřenými dveřmi nasloucháme
jak scirocco, borea a všechny vichry venku zápolí.
Hle, to je zima. ale taková, jaká přináší radosti.
* Podtržené názvy (zde v //) patří k nadpisům hudebních vět,
nejsou součástí sonetů.
Translation (c) Olga Zuckerová 1977 - Odp. red. M. Pokora
|
