Usínám s pocitem viny,
že kaňky inkoustu promočí tvé rty.
Už poklidil jsem všechny hračky
jen ta bílá se zlatým písmem chybí.
Čas stojí, rafiky po sobě touží
a ciferník nepokrývá jen sluneční stín.
Plášť dne rotuje těžkým vzduchem,
jenž udrží i černou tuhu v náruči.
Poskvrněný profil kytary se zátiším hodin
tluče jediné struny bez hlasu.
Smím dýchat, když popel
držím ve dlaních.