Mámě a tátovi

někdy se mi chce vymejšlet nový slova
za ty co jsme chtěli nebo museli zapomenout
stát za pultem krámku, toho kde půjčujou se slova
jména
dal bych nový, každýmu kdo by si řek
ty starý, třeba utopený ve dřezech
nebo uvězněný v klecích nákupnich košíků
či jen tak promrhaný, to jak šel čas
čas,
jsem hlídač času
času hrstí
máminejch prášků
těch připálenejch minut
hrnců, plechů a konvic

...............měl sem čopra
byl sem silnej, nespoutanej
reliéf větru
rytíř jízdy proti času
............vyměnil sem ho za rohlíky

tudle mi máma vzbudila,
byl sem utahanej tak sem chtěl jen chvilku, no nic
měla v rukou vajíčko a prázdnou skleničku
říká mi, unavenýmu rozespalýmu
"Jardo..rozbi mi to vajíčko"
a já měl chuť zařvat táhněte už všichni k čertu
skákám kolem vás sedumnáct hodin denně
nezařval, nerozbil, otočil sem se na posteli a spal dál
asi nejsem dobrej syn
ošklivost , je věc duše
né tváře