|
Život ve stínechAnit - Básně - 08. 04. 2006 - 1145 přečtení.jpg "smutna divka.jpg") Jednou se mě můj kamarád zeptal, proč o sobě někdy mluvím ve 3. osobě. Já jsem mu odpověděla, že si přiznáš věci, které bys v 1. osobě nikdy neřekl. Proto je většina mých básní psaná takto.Jdeš, neznámo kam. nechceš se zastavit, Tuhle cestu musí každý zvládnout sám, až pomáhá Ti měsíční svit. ... hvězdy už dávno vyhasly … Rukou pokrytou prachem, stíráš slzy. Jdeš s nevědomým strachem, ale na ten je brzy… … pozdě … A na Tvých rtech, zapomenutá slova setrvávají. Krok zrychluje se v běh, všichni až na Tebe rádi zapomínají… … na život ve stínech … Zoufalým pohledem se snažíš volat o pomoc. No tak, holka, sama víš, že si toho chtěla moc… … navždy teď umlčíš svou touhu … Jdeš, Tvůj cíl už je jasný. Za hranice spánku putuješ, Nechceš se zastavit… … nesmíš se zastavit …  Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]  Upozornit emailem  Vytisknout článek
Komentáře na Facebooku: Komentáře na Postřehu:
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
