...střípky rozbitých snů....

Ve snech ses ztratila,
holčičko, nemáš kam jít.
Světem jsi jen bloudila,
nevěděla jsi, jak žít.

Odraz světel ve víně
dávno z hvězd není.
Ale podléháš té vidině,
podléháš snění.

Holčičko, svět neslepíš,
ale pokoušížšse o to pořád.
Neuvědomuješ si, že spíš,
v ruce svíráš snový řád…

Nad tímhle světem
už hvězdy nepadají.
To Ty maluješ hrotem
světla pro ty, kdo se hádají!

Procházíš se ulicí,
všude jsou střepy rozbitých snů.
Pod rouchem noci,
cítí každý nasládlou vůni tvých… rtů…