eufonie jsi použil, i když motivem jsi skoro krásu slova hanil :o) je to další báseň Vincentova sporného života, jsem rád, že ted jsme se mohli podívat, více než kdy jindy, do jeho vlastních pohnutek, zdá se mi, že jsi mu polevil a nechal ho směřovat více jeho cestou, než se striktně držet faktů a z části i svého pohledu na jeho život...

poslední sloka pro mě byla oříšek, proš jen jsi dal cit jak o vstupenku do pekla (historické okolnosti?!) v předchozích verších stavíš srdce nad mysl a vědění a pak jej zavrhuješ společně s nimi... to mi na proudu textu přišlo opravdu nesmyslné (třebas účel, abych si to myslel.

Ahoj Pavle, no pro je to jednoduché. Přece, kdo cítí, ale nemyslí - ten se neuškvaří.
Srdce nezavrhuji :)

ale ty tam máš obojí v kladu
kdo cítí a myslí
se v pekle uškvaří

kdybys tam měl "kdo cítí a nemyslí" tak je to v pořádku