Ještě si jí nejsem jistý. Výpověď je velmi silná ale průběh trochu zmatený, spousta věcí mi nedává logiku, pár nepoetických obratů, takových dovysvětlení, která se používají v próze bych dal úplně pryč. Ještě o ní popřemýšlím a napíši.

No, je to tvůj názor a ty seš tady šéf... žejo. Jen chci říct, že já si jí jistá jsem a nejen obsahem ale i formou, poezie nejde tak úplně mimo mně a tak...já se jí docela zabývám, nejen čtením nejrůznějších básnických sbírek.Ale ádný odborník samozřejmě nejsu, a básník tak y ne. Jistě toto moje dílko není nikterak dokonalé, ale..no jak uznáš za vhodné. A dík za názory.

No ještě jednou jsem to přelouskal a snad by se dala publikovat, má příběh, zajímavou metaforiku, byl jsem příliš příšný ale jednu věc si neodpustím...Prosím, zkus nějak jinak verš " rozběhl se, ne za ním, spoutaný strachem. to fakt neskousnu, to rozběhl se, ne za ním. To ne za ním bych dal úplně pryč, ono je to bez toho dovysvětlení jasnější, lepší, víc to zapůsobí.. děkuju. Jinak je to fajn a publikoval bych to. pa

Oki, tak jsem to bravůrně upravila.. vymazala jsem to co ti tam nesedělo. Nic víc bych s tím už jinač nedělala, no. Mívej sa.

Super, už to schvaluju. Jinak už máme Icq..:)

Škoda, že si napamatuji "původní" verzi, se kterou jsem se seznámil hned po zařazení do databáze a nemohu tak posoudit "jádro pudla" běhajícího mezi autorkou a redaktorem.
Naštěstí můj důvěrně známý ochromující pocit zde zůstal. Ohromený sugestivitou podání a splétáním motivů a skvělou obrazností. Navíc chci vypíchnout naprosto bravurní anotaci, kterou považuji za jednu z nejsilnějších, jaké jsem viděl.

No já nevím Baruš...hned jsem se zasekla na oblíbeném tichu,které se objevuje 2x za sebou tiše zamumlalo/ustlaly tichu,to se mi nelíbí, navíc tvoje metafory už se mi nelíbí tak jako dřív.Zdá se mi že do toho vkládáš příliš svých negativních pocitů a pak z toho vznikají obraty jako "spoutaný strachem",které nepřináší nic nového. Celkově na mě působí klišovitě a přeplácaně.Promin, ale nic moc v ní nenacházím.

Názor beru, ale mám pocit že ti něco chybí... Nechtěj vědět co, protože jestli ani netušíš co mám na mysli, pak..nemá cenu nic říkat. Jinak díky za názor.

Mně se naopak tvá metaforika líbí čím dál víc...je přesnější, výstižnější a navíc má to skvělou pointu...:) Ono to téma oběšence se v české literatuře objevuje, už hodně dlouho. Ale spíše v próze, kde dává jazyk a styl více prostoru pro slovo a prokreslení situace. Ale o to víc mne to zasáhlo. Tvá metaforika a verše jsou velmi subjektivní a to je na tom právě originální! rozhodně si nezaslouží přízvisko klišovité...ahoj.:)

Děkujem.

Rozhodně mi přijde zajímavá. Jednou jsem kdesi četla obrat potuchli/y v ticho...už nevím kdo, kde ani co, ale strašně moc se mi to líbilo a tvůj obrat ustlaly tichu mi to nějak připomněl. Mám ráda, když mi sousloví, obraty, myšlenky nebo i jen slova vyvolávají nějaké asociace. Ozvláštňuje mi to atmosféru básně. Tady mi přijde ještě mnohem silnější než obvykle, i když motiv oběšence jako pointa mě nezaujal. Ten obrázek slunce jako draka s mašlí, páni, naprosto úchvatný.

Báseň mi také příjde zajímavá ... jen ten obrázek se vytratil ... škoda - nebo jsem už z toho koukání do počítadla woslepla, taky možné :-)

Ja jsem to precetla snad desetkrat. Ale musim si to precist jeste znovu a znovu... To vis, devce, mam pro Tebe slabost. Tak abych Te stale nechvalila -)

Je to nádherné, silné a čisté.