Duch zoraných remízků....nádherný název! Je intenzivní množstvím i mírou vnímaných obrazů, ale pro mě až příliš! Jak se říká jezme do polosyta, pijme do polopita....Davide ty si mě přepil i přejedl a to strašlivým způsobem! Mám tvou poezii moc ráda, ale všeho moc škodí. Možná je to jen můj dojem, nějak se nikdo nevyjadřuje, ale opravdu na mě působí takto.

Toš dnesk si mě trochu zklamal.

první sloka se tváří velmi pěkně a je good... ale pak to jde z kopce ani dobrej závěr už to pro mne nezachránil...

Trochu jsi to překombinoval...Působí i docela pateticky. Chtěl jsi postihnout smutek rozoraných mezí, ovšem omladinu tohle téma míjí a navíc, píšeš to podle ducha dřívějších básníků.

Jo, jsem rád, žes zvolil takové dnes už snad úplně zapomenuté téma. Tak maní jsem si připomněl, jak se v mnoha starých písních a literárních líčeních na prosluněných mezích a remízcích dařívalo lásce :) ... Ostatní již napsali, co asi bylo třeba, já se pozastavím snad jen nad "toliko" - nedává mi smysl. Spíše "nestačilo tolik zestárnout" - od doby na kterou vzpomínáš. "Toliko" se používá asi jako "ještě něco".