Jemně jsem zaváhala nad "zrak pálí kapající sny" To jako že ty sny pálíš pohledem...ale nějak jsem si to tedy představila.Ale unikalo mi to stále. Pak dost výhradu mám u "Adresu tvou hledám rukama slepýma" spíš by se mi tam zamlouvalo " rukama slepého".
Nejvíc zapůsobil konec. Celkově ovšem víc než průměrná.

Díky za koment, jeho slepé oči spalují sny o ní, kterou nemůže vidět, sny přicházející po kapkách, ruce vinou slepých očí stále jen hmatají do prázdna a do bláta..vím že má komplikovanost odrazuje, v další básni jsem na základě vašich komentů udělal změny...

a vše nej k narozeninám.

Mi se to líbí po ty „kapající sny“. Asi nejpovedenější mi připadne první sloka. I když "promokle tápající tmy" a v druhé "zrak pálí kapající sny" mi zas až tak nesedí...Ty „konve s duhou“ jsou pěkné. Třetí, byť nese myšlenku, je (pro mě) opravdu nezajímavá... Bláto? Tak teda bláto!...Třikrát obměna stále stejné, té samé, tě stejně...zbytečně zaplácané. Černé kusy ledu- skoro jako pokus o patos. Čtvrtá už je lepší, ale nezachránila to. Myšlenka pěkná, rytmika se mi taky líbí, i lyričnost v určitých místech ...., ale jinde...No prostě umíš líp!

Mně se to ze začátku nečetlo lehce, což taky nebylo Tvým úmyslem a taky to nic nezaváží. Pak jsem začal být vtahován do děje a obrazů až k pocitu hořkého konce. Myslím, že si takové věci vždy rád přečtu.