Tuhle znám, jestli jsem jí právě nečetla na Literu.
Hrozně se mi líbí....

Pavle, tahle báseň je dle mého dobrá. Moc dobrá. Skvěle myšlenkově uspořádaná, líbí se mi třeba verše s žitem. Skvělá práce.
---
a poznámka pod čarou - myslím si, že tomu rýmy škodí. nemůžu si pomoct, klasické rýmování mi Tvé verše nasazené na vysokou laťku shazují lehce dolů. ale jen asi o pět centimetrů. takže stejně skvělé. V.

Já už jsem se k této básni vyjadřovala,jsem ráda,že prošlo a je tady.Skvostně poskládané a dokonale vyjádřené dílko.Nemám připomínek.

Jeruzalém, to je město, tam vám mísí těsto! Z těsta pečou figurky, přikusujou okurky, spravujou motorky, vyrábějí cikorky, s kečupem dělají si hranolky. Figurky pak zaklejou a ty rázem ožijou. Z každé figurky se stane - dítě jedno - jak malované. Děti, děti křičí, dospělí je mučí. Když to příliš bolí, ještě rány solí. Bolí ústa od křiku, neměli jíst papriku. Kdo vypálí žito, ať už je co pít? Kdo udělá režnou, za dobrou věc půjde se bít? Kdo jiný než Standa, poctivý traktorista, trénovaný kulturista, přísný moralista, už si na vás, faraone, zbraně chystá!

Yerushalajim veshel zahav, veshel nechoshet, veshel or...

je pro mne skutečně zvláštní vnímat obsah tvé básně, mimochodem brilantně postavené. téma mě velmi zajímá, zvláštní, co vidíš v hlavě se slovem jeruzalém, jsem zvyklá spíš na hebrejské texty chvály a víry... ale vím, že můj jeruzalém je poněkud fiktivnější a skutečné město mělo být metaforou, která se zvrhla, což si skvostně vystihl. yom tova.