Článek je napsán velmi dobře. Sám často přemýšlím nad svými nebásnickými pokusy a na cestě verše od můzy až na papír.
Třeba příspěvek vyvolá bitku básníků, přístupů, postupů a náhledů na poezii vůbec.

Ahojky Pavliku,
hodnotim Tvuj clanek ze tri hledisek:
- obsahave: naprosto souhlasim. Volny vers ma stejne pravo na existenci, jako vazany. Verim, ze se to da kombinovat a ze casem budou vznikat nove, dalsi formy, ktere (jak se my dnes domnivame) jsou absolutne nemyslitelne. Vyvoj pokracuje ... A (alespon v tvorbe) diky Bohu za to. Trvat na tom, ze vers musi byt rymovany, vazany... je totez, jako chtit zavrhnout vsechnu hudebni smery a nechat, dejme tomu, jen hudbu barokni, ci napr, metal... Nebo v architekture odmitnout vse, krome (opet napr.) secesnich oken... (i kdyz se mi secese libi)...
- stylisticky: Ty jsi basnik, proza Ti moc nejde... Promin.
- osobne: ja jsem to cetla jako uprimne, nepokrytecke, jasne a dobre myslene sdeleni, za nejz Ti moc dekuji.
Zdravim.
Tanicka

Jo, zvolil jsi skvostny nazev a dobrou anotaci -)

Víceméně souhlasím s tím, co napsala přede mnou Tánička. To, co jsi v eseji zmínil, se asi týká trochu všech, co si sem tam hrají se slovy a slovíčky.
Pokud budu mluvit za sebe, tak jsem vždycky více inklinovala k volnému verši než k vázanému, i když i ten se v mé tvorbě objevuje. Někdy oba styly propojuji. Ale s klidnou myslí mohu říci, že vázaný verš mne poněkud svazuje a mám strach z "násilností," kterých se při vázání dopouštím. Pro mne je volný verš určitou svobodou ve vyjádření. Vím,že se mohu vyjadřovat svobodně i vázaně, ale prostě to neumím.

Nejlepší je jejich kombinace.

Napíšu jen toto. V prvních pokusech jsem zvolil volný verš, protože jsem si myslel, že 1) vázaný bych nedokázal, 2) že se vázaným už moderní poezie nepíše ... Ale s každým veršem jsem se neskutečně nadřel, přehazoval slova, přidával, vypouštěl, aby to mělo něco jako rytmus, souzvuk, a neutrpělo sdělení, co chci vyjádřit.
Potom jsem se osmělil udělat vázaný, první pokusy byly děsné a naštěstí, než vyšly, jsem měl možnost přečíst jedno pojednání, co mi otevřelo oči, tak jsem se mohl vyhnout obvyklým nejhorším chybám. No a teď nepíšu nic, takže otázka "volný vs. vázaný" pozbyla u mne smyslu.
Zde předložený esej hodnotím stylisticky i obsahově jako velmi dobrý a upřímný, byť malinko mentorský.

Stále si pamatuji, Hary, naši debatu z mého prvního srazu v Brně, něco takového jsi říkal i ty jsi mě tenkrát donutil opravdu přemýšlet o tom jak mé verše vznikají a nyní po dvou letech to nějak sepsat, myslím si že toto není poslední esej, protože psaní nestojí a jak poznamenala Tanička, vyvíjí se...děkuju

No téma článku se mi líbí, zvlášt po těch debatách co se tady o volném verši vedly. Některé věty mi příjdou trochu krkolomné, zrovna tady by se asi hodila jakási lehkost a čtivost, např. anotace Kéžby takové boje byly všechny, napsala bych spíše Kéž by všechny boje byly takové. Ale ono to je asi o osobním cítění. Jinak souhlas, že název je povedený.