pro mě zajímavé pojetí výplně prostoru, i když je to hodně postavené na nelogice - což básním neubírá a pokud si je autor zvolí jako hlavní cíl nemůže proti tomu nikdo nic mít,
dále se mi líbí i pravidelný postup od počáteční plnosti k prázdnu - dobrá symbolika

je pár věcí, které mi hází písek mezi zuby a jedna z nich je "co....", vždyť jemnějsí je jenž,
- cítím seškvařené - malinko mi tam chybí zájmeno "je"

celkově 1,9

Odrovnalo mě hned koncentrované vakuum. Jako negativně. Na tyhlety výrazy jsem docela alergická. Líbí se mi ale souvislost s nalíváním do sklenice.

pak hřeje i v hlavě,
i když mysl je ledová.

Tady je to takové. Nelogické. Nechci používat slovo nelogické, protože básně jsou už sami o sobě často nesmyslné, ale příjde mi, že si tím chtěla něco říct, jnže se ti to nepovedlo. Navíc bych místo i když použila jen když nebo třeba přestože, aby zůstal smysl,dvě i za sebou mě ruší.Dál je to dost podobné. Ty výrazy mi prostě nesedí. Taková horší 3.

Pokus tady je. Ale nic koncentrovaného zde nenacházím. Vakuum musíš skloňovat jinak, tvá báseň je hrozně velká pocitologie. Ale proč ne? Proč?
Protože se podobá ve svém průběhu spíše próze! Má spád, má dynamiku, ale nic neříká. Kdo je nějaká myšlenka, kde je pointa, ptám se? Z hlediska poezie je pro mne velmi málo hodnotná. Ale tvůj talent zřím jinde.