báseň mě zaujala tím, že každá sloka je svým způsobem samostatná (přesto navazující) a sama o sobě otevírá a uzavírá kruh, který jsi nastínila, jen mě mrzí, že jsi poslední slokou neuzavřela ten kruh celkově, ale opět jsi ji postavila do samoty.
dá se velmi kladně ocenit i zvukomalba veršů a pravidelný rytmus
jen tento verš "a pevně dovřených oken" tam nepřirozeně vklouznul, verš před a po něm navazují, ale tento nemá žádnou spojovací část
celkově 1,7

Jediné, co nás zaujalo, je konec. První strofa je velmi nevýrazná jak výrazově, tak i zvukově - sama si to řekněte seňorito - když/protože - to není dobré, ne.
Druhá už je lepší - básnické prostředky užity sice poměrně jednoduchou formou, nicméně formou schůdnější.
Třetí strofa vychází zpočátku v krásnou eufonii, avšak autorka ji v třetím verši ruší a tak se bortí i text. Také se nám už zdá zbytečné použití pronomenu svými, když bylo v předchozí strofě použito "jeho". Zcela zybtečné Chiquito. Poslední část básně je velmi dobrá a libozvučnost se nezadrhává na zbytečnostech a metafory použity mistrovsky - oproti celé básni s naprosto jasným cílem -Chiquito - takhle,dle závěru, by měly vypadat texty.

s podzravem
MněSto