napred se mi ten uvod zdal prilis dlouhy, ale pribeh ma skvelou atmosferu, porad to nekam speje, nejsou tam zadne zbytecnosti a skryte odbocky ktere se nakonec ukazuji byti slepe, pritom se mi libi netradicni napad, sice neuveritelny a nepravdepodobny, ale takove kusy mam ze vseho nejradeji.
uplne jsem se trasl na konec, pribeh porad gradoval, ale samotny konec byl mozna trochu zklamanim. Myslim, ze pointa o snu, kdy hlavniho hrdinu ovladne vyssi bytost a pacha s nim dobro/zlo je ponekud ohrany, cekel jsem nepatrne vic.
a taky bych nedaval na konec to vysvetleni, protoze bez nej by ten zaver vyznel mnohem tajuplneji (podle meho)
ale jak jsem rekl, diky te atmosfere a invenci se mi to libilo vic nez vetsina ostatnich prispevku

Byla bych vdecna nekterym autorum za uvedeni tematu a zanru sveho dila (nemylilm-li se, jsou tri, tak snad neni tezke si vybrat). Jinak se totiz v tom obcas nezorientuji...

HODNOCENÁ KRITÉRIA

Hodnotil jsem povídky podle sedmi různých kritérií: stylistiky, gramatiky, originality, dodržení soutěžního tématu, atmosféry, realističnosti (=uvěřitelnosti) a na závěr podle osobního dojmu. Výsledné body se odtajní až při vyhlášení, proto nyní jen slovní hodnocení díla.

STYLISTIKA

Děj je umně a profesionálně podán, je znát značný kus autorské práce.

ČEŠTINA

Zpočátku jsem byl potěšen vysokou úrovní jazyka, s příchodem první přímé řeči a s tím spojených problémů s interpunkcí jsem však byl trochu zklamán.

ORIGINALITA

Poe na nás shlíží z takřka celé povídky, která je mu vlastně velkou poctou. Ale je mu dobrou poctou, což je určitě dobře. Autor krom toho do starého Poeova stylu přidává moderno, čímž jej dělá svébytnějším.

DODRŽENÍ TÉMATU

Problematika dvou věží se zdá na jinak perfektně ladící příběh násilím naroubovaná a příliš se zbytkem povídky nekoresponduje.

ATMOSFÉRA

Atmosféru a celkový dojem z díla mohu jen pochválit. Nese se v určitém zajímavě horečnatém duchu, který bude v čtenáři působit i delší dobu po dočtení díla.

REALISTIČNOST

Postavy hlavního hrdiny i jeho otce jsou zde vykresleny pořádně živě a vnímavý čtenář si je může lehce, ale přitom strhujícně představit.

SUBJEKTIVNÍ

Povídka, jejíž pomalý rozjezd mě sice nutil občas zívnout, ale postupně jsem se do příběhu nořil víc a víc, až jsem jej jedním dechem dočetl a převládl ve mně pocit spokojenosti z celkem dobře odvedené práce, kterou ruší snad jen právě to soutěžní téma, bez nějž by to fakt ale nešlo.

No tak mě narozdíl od ostatních hodně zaujal začátek. Konkrétně první tři odstavce. Dobře si zde rozvíjel své myšlenky, cítila jsem z nich ovlivnění oněmi zmíněnými filozofy. I když minimálně Kant a Nietzche do renesance určitě nespadají. S další částí příběhu přišlo už trochu přímé řeči a takových těch obyčejných lidských pocitů, které je velmi těžké umně popsat, tobě se to,bohužel, nepovedlo, povídku to v mých očích sráží, zejména pozvání na rande mi přišlo dost katastrofální. Dále se střídají lepší a horší pasáže, přičemž začátek považuju za stále nejlepší. Sen mi přišel mírně přehnaný a jaksi už dost opotřebený, vysvětlení na závěr bych taky nepsala. Jinak za bod navíc považuj už to, že jsem to celé přečetla a to dokonce s nějakým napětím, co z toho teda bude. Vítězný je pro mě začátek, tady si mě až překvapil, jak se to dobře četlo. Určitě je to jeden z lepších kusů do soutěže.

V této povídce autor odvedl hodně dobrou práci. Dílo má atmosféru, děj je dynamický a graduje k odvážnému závěru. Jazyk a vypravěčství je tady na vysoké úrovni, což se pozitivně podepsalo na čtivosti povídky.
Dílo má sympatický úvod, dokonale zvládnutý začátek i konec a jako celek nepostrádá plynulost.
Ovšem mám tady i dva nelichotivé a podstatné postřehy, které se vzájemně doplňují.
1.) smrt otce by si zasloužila větší gradaci a následné reakce v psychice hlavní postavy. Tady by právě byl prostor pro "rozervanost mysli", která by potom do značné míry mohla obhájit nelogické impulsy a chtíče hlavní postavy jako posttraumatické reakce ( dětství ve strachu a falešné poslušnosti, smrt otce..)
2.) na to přímo navazuje problém, který vidím v otázce dodržení tématu a žánru. Tvá povídka má nejblíže k zadání Psychologické drama ( vztah rodič/ďítě). I když si to zajímavým způsobem doplnil i o motiv (11.září). Pokud se týče té sadistické sexuality, to si se zadáním A la erotica zcela jistě spojovat nebudu. Jako psychologické drama by si v mých očích povídka zasloužila větší interakci mezi synem a otcem, což nepřímo navazuje na mou první výtku.
S tvojí povídkou to vidím pozitivně a jsem rád, že se mi dostala do rukou. Nezbývá než čekat.

Tak opět jedna povídka, která se mi bude špatně hodnotit. Pro mě je tam vynikající nápad, velmi slušně zpracovaný, jenom to ztrácí tím, jak je to pojaté jako reportáž. Myslím si, že na skvěle rozehrané partii je škoda to celé smáznout popisným způsobem, bez dialogů, hlavně když vidím, že autor má jak slovní zásobu, tak i talent napsat poutavé dílo, napínavé a plné skvělých dialogů. Ta popisnost trošku nudí. Vypravěčství je sice dobré, ale s dialogem by šlapalo a odsýpalo daleko lépe. Velká škoda, protože je to téma i nápad, který by jistě mým pořadím dost zásadně zamíchal.
Podrobnější hodnocení - rozbor
Dodržení tématu – velmi dobré
Kulrura řeči a výrazových prostředků – velmi dobrá
U mě to zrácí tím, že tam nebyl pokus o dialog, jenom ta opisnost, která za chvilku nudí. Sděluje důležité věci, skvělé myšlenky, skvělá slova seřazená do ušlechtilých vět, ale nudí to tím, že je to tak popisné. Nic víc, nic míň
Celistvost – velmi dobrá
Čtivost – dobrá
tady vidím problém toho stejného tónu, reportážního stylu psaní
Dodržení zvoleného žánru- velmi dobré

Závěr
Opravdu velká škoda, že tomu autor nedal větší šťávu tím, že by to udělal skutečně jako povídku. Materiál i téma je vynikající a myslím si, že by na některou z cen jinak zcela jistě dosáhl. Ani takto tomu není mnoho věcí k vytknutí, jenom to pro mě prostě ztratilo dost na čtivosti, když si představím, jaká opravdu živá povídka z toho mohla být. I tak to zůstává velmi dobrým dílem

Coz, moje hodnoceni jsou na svete:

Hodnotila jsem tez dle nekolika hledisek, a to:
a) zda dilo splnuje kriteria zadaneho zanru a tematu,
b) originalitu nametu, napadu,
c) kompozici, vypravecske schopnosti autora (plynulost, slovni zasobu neboli bohatost jazyka, napinavost, duveryhosnost pribehu ),
d) pointu, spad, rozuzleni, popr. pouceni,
e) stylistiku, gramatiku,
f) dalsi zvlastnosti dila, vcetne osobniho dojmu.

Budu nemilosrdna vuci vsem autorum. Jedna se o soutezni dila, takze latka by mela byt nastavena hodne vysoko...

K tomuto dilu:

ad a) na prvni pohled se zda, ze se dilo da zaradit do psychologickych dramat vztahu deti a rodicu. Tento dojem je avsak velmi povrchni. Drama vyzaduje obapolnou ucast na nem. Zde to chybi. Spis to vyzniva jako jakesi vnitrni drama hrdiny pribehu, navic patrne dusevne chreho. O okrajove zmince 11. zari a jakemsi pokusu o umele propojeni temat mluvit nebudu - nepovedlo se to. Zvrhlost neni erotikou - tudiz tady cesta take nevede. Dle meho nazoru o dodrzeni tematu a zanru lze mluvit jen stezi. Celou dobu sledujeme jen jakysi vnitrni vyvoj jedince...

ad b) ani namet se mi najevil nikterak originalni, pukud vubec mohu mluvit o nejakem jednoznacnem a souvislem nametu.

ad c) jazyk je v prvnich dvou tretinach "povidky" sverazny, osobity, lec na moje gusto ponekud tezkopadny. Pak se zvrhne v neco nesouvisleho, vcetne dost nechutnych, ale nikoliv psychodramatickych frazi. Da se to samozrejme pricist na vrub tomu, ze hlavni hrdina pribehu zesilel, ale ono silenstvi neni verohodne... Nevorohodne pusobi cele dilo. Musim uznat, ze autor ma slusnou slovni zasobu a vetsinou pracuje s jazykem dost obratne, ovsem nekdy "ujizdi" (viz dale).

ad d) chybi mi jak pointa, tak i rozuzleni, ba dokonce smysl celeho pribehu. Jen popis...

ad e) k tomuto bodu jsem jiz neco naznacila. Kdyby si autor dal vice prace s jazykem, mohlo by vzniknout originalni a propracovane dilo...
Nebudu upozornovat na preklepy - je jich dost. Ruznym "byl" - "bylo" , "a"ckovani atd. take neminim venovat pozornost.
Hrubky:
- "Často TI ( ne "TY"), nad kterými měl hlavni slovo, což byli všichni členové naší rodiny.... (ten ČLEN - ti ČLENOVÉ),
- "Ve škole jsem byl za chytráka, JENŽ (nikoliv JEŽ) má za ušima.

Vetý, v nichž se vyskytuji "které" a pak zas "které", nebo "argumenty k argumentovani" jsou dost nestastne.

divka, ktera nosi minisukne, kratka tricka a smyslne se vrti (o jejim zpusobu vyjadrovani se ani nebavim) sotva muze o nekoho vzbudit dojem "anděla, který ozáruje svým světlem"...

"Krátkodobý srdeční infarkt" je neco absurdniho a neexistujiciho.

"Mrakodrapy" a zas "mrakodrapy", opet "mrakodrapy" - trikrat v jednom odstavci.

Spousta chybejicich carek (bylo mi vynadano, ze kopiruji do hodnoceni cele odstavce, tak je kopirovat nebudu - mohu to poslat interni zpravou).

f) muj celkovy dojem je nasledujici: autor mel nejaky (i kdyz nevim jaky) zamer, ktery se v prvnich dvou tretinach dila pokousel rozvijet. Pak se mu to vymklo z rukou. Dusledkem je jakasi prapodivna fuze vseho a zaroven niceho. Je mi lito, ze gramotny autor, schopny pracovat s jazykovymi prostredky, nevyuzil techo svych schopnosti a nadani v takove mire, kterou si soutez rozhodne zaslouzi. -)

Povídka svým pojetím otvírá dveře třinácté komnaty, kterou určitě má v sobě každý z nás. Zpracováním však ne zcela dosáhla na ocenění, které by si zasloužila. Sama jsem se poněkud ztrácela v předlouhém popisování utrpení syna pod pedantskou výchovou otce. Ale je tam dobře vystižen generační problém, zkostnatělost stárnoucí generace, nepřispůsobivost. Proto mi už tam pak nesedí, tak nějak přilepený sen o jedenáctém září. Připadá mi to jako trochu násilně pospojovaná témata.
Podle mého názoru, měla povídka končit u mrtvoly zabité dívky. Ten přílipek s vysvětlení mi připadá naprosto zbytečný.
Přesto si myslím, že autor má velký potenciál nápadů a určitě je nám ještě předloží, doufám, že v mnohem lépe zpracovaných dílech.