Hmmm...
tak to asi bude vypadat, ze se snazim napsat komentar ke vsemu co tu je a pokud mozno jako prvni, ale kdyz nema autor zpetnou reakci, jak pozna, jestli je jeho dilo dobre ci ne?
(pan Bruckner rika, ze nejlip se zkritizuje sam, ale tomu moc neverim:))
takze: nijak strhujici zazitek to pro me nebyl, ale ja nemam rad prozu se soucasneho prostredi. Do zivota americkych ghett a komunit nevidim, ale tak nejak by to byt mohlo. Trochu mi to prislo nerealisticke, vzhledem k tomu, ze pribeh mel pusobit podle vseho co nejuveritelneji.
ocenuji tu shodu nahod ci osud co zasahlo, dava to takovy smrnc, ktery je autorovi vlastni (podle toho mala co jsem od nej cetl).
jsou tu tri veci, ktere bych vytkl:
1) ty akcni sceny nejsou prilis akcni, odbyte dvema vetama, chtelo by to neco vic nez jen skocili po sobe, zabodli do sebe noze a bylo po nich.
2) scena kdy se hlavni hrdina (visic nad propasti) rozhoupe, zachrani nejprve cernosku a pak i sebe je malo uveritelna, ale hlavni pointa je v psychologii postavy, ne v deji, takze to neni zase tak zasadni
3) proc se cernoska rozhodla volat na nahodne cislo pred smrti? asi nejzavaznejsi nedostatek. Pokud bych se chtel zabit, bud to nereknu nikomu nebo to reknu nekomu, kdo s tim ma neco spolecneho, ale volat na nahodne cislo... a pak se nechet lehce zachranit. Pokud tam byl silnejsi psychologicky motiv, chtelo by to vice rozepsat.
Jinak vyvrcholeni a zaver dobre, predpokladam, ze to melo byt takove vychovne a ukazat, ze nejsi zvraceny jen proto, ze mas rad Henleina a Fabiana:)
To se myslim povedlo

To vycházelo z takové zajímavé myšlenky, že někdo už nevidí jiné řešení než sebevraždu, ale přesto si chce nechat malou šanci pro štěstí. Je to jako kdyby oběšenec lehce nařízl provaz. Na 90% umře, ale jestli se provaz fakt utrhne, znamená to pro něj velké štěstí a možná znak toho, že by měl ještě žít. Tady to bylo podobné. Jaká je šance, že když zavolá někomu z Los Angeles, že to bude zrovna někdo, kdo bude mít čas a odhodlání ji do pěti minut zachránit. Taková šance je minimální, ale ne nulová.

jj, chapu tu myslenku.je rozumna, ale mozna ji to chtelo nejak vice naznacit v textu, protoze napoprve jsem ji tam nevidel, ona zatelefonovala, ale nebylo tam proc, tak to vyznelo neprirozene. Te myslence ale naprosto rozumim

Měl to vysvětlit předposlední odstavec.

jo, uz to vidim, nejak jsem tomu odstavci nevenoval tolik pozornosti, kolik jsem mel, lepe receno kladl jsem duraz na ten osud co v nem vystupoval, ne na hrdinku.za to se omlouvam a svou kritiku beru zpet

Velmi zajímavé a působivé čtení, až na to že místy mírně nerealistické...

Hodnotím tak 1,5

Proto také ten nadpis.

Celkem souhlasím. Hlavně na mě zapůsobily ty kontrasty rasistické mentality gangu oproti lidskému soucitu Stanleyho. Nakonec jsi tomu dal "happy end", i když jsem si při čtení často říkal, že to skončí špatně.
Nejvíce se mi líbila formulace: "myslel si, že konečně vidí nezkaleně. Ale mýlil se. Teprve teď prozřel. Už nevěří. Už přemýšlí. Nebo si to zase jen namlouvá?".