Už jsem to četl včera či předevčírem. A v paměti mi utkvěla druhá část. Obrovský prostor, červená a jehlice. První polovinu už si dnes nepamatuji vůbec.

To asi proto, Ríšo, že pocity nejsou trvalé. Když čteš lyriku, navodí to v Tobě atmosféru okamžiku, prchavou krásu, která mě osobně okouzluje. Když čteš příběh, zapamatuješ si děj a pointu. Tak asi proto Ti v hlavě utkvěla druhá část. Jinak díky za komentář.

cosi mě na tom přitahuje, během dvou dnů se k tomu vracím nejméně po šesté, možná je to ta směs částí, které se mi prolínají, co mě tolik přitahuje a nebo žeby to byl ten jazyk a metafory....

No chtěl jsem už dříve napsat komentář k některému tvému dílu, ale nějak jsem jim nerozumněl. Sice jsou v nich dobré momenty a dobré obraty, ale jako celek pro mě mají malou vypovídací hodnotu. Když je to báseň, tak tam člověk hledá nějakou souvislost a řeba ji i nakonec najde, ale v těchto textech je příliš mnoho myšlenek, které nesouvisí s okolním děním, příliš mnoho pocitů, které člověk nemůže pochopit, protože jsou na něj příliš metaforizované a nedokáže si je představit.
Nechci tě chválit tím stylem, že sice vůbec nevím, co píšeš, ale piš dál, protože já bych to tak nenapsal. Kdepak. Já myslím, že v tvých textech je spousta věcí nových, které se líbí a já bych je tak nenapsal, ale pro mě je tam málo bodů, kterých bych se mohl držet, když to čtu.

Ano Zbynku, je to těžko srozumitelné, ale myslím si, že právě v tomto je kouzlo těchto textů, nebudu se tu Barči nijak výrazně zastávat, ale přenáší do těchto textů svou poezii, jen je jiná v tom, že je podrobněji rozepsaná, do více úhlů, v lyrické poloze poezie vměstnává vše do minima, aby vznikl ryzí pocit a myšlenkou a aby se pokud možno co nejméně "fackovali", tady k nim přidává něco víc a chápu, že je těžší se tím prohrabat
málo bodů k držení? zkus právě ty které tvou pozornost odtrhávají, možná ty budou tím největším magnetem