toto rýmování básni sedlo, většina rýmů není stavěna účelově i když by se našel nějaký, co je na hraně (slov/rov) ale odpočítání slabik nesedí u 3 sloky celkově
samostatné dvojverší mi přijde malinko navíc a nebo alespoň příliž rozsáhlé na dvojverší, to by mělo spojovat motivy
zvolil jsi vyvážení tvého "důrazu" a objektivního vyjádření to je jedině dobře nic jsi nepřehnal :o)
melodicky opět na úrovni pro mé uši, zvláště užívání "C" mi znělo dobře, ovšem nevím, zda to nazvat spíše kakofonií nebo eufonií, pro mě je to spíše libé, ale nevnucuji ostatním.
téma je dopracované a myslím že jsi vystihl všechno co v básni mělo být
zpracování není sice originální (ale to se povede málokomu) ale nepravidelné rýmování dodalo veršů jiskru
hodnotím 1,9

Přijde mi nedopilovaná. Už jen úpravou ponechaná horké jehle, když za tečkou následuje malé písmeno, zapomíná se bez "n" a některé rýmy berou a derou dech z plic. Přesto, je plná atmosférou, vzpomínkou čistá jako mráz kreslící čáru života náhrobnímu kameni v památku pozůstalým. Voní šeříkem pro jeho intenzivní vůni a tiše plane jako zamrzající svíčka ve sněhu.
Oproti některým veršovánkám na parte, je toto důstojné a obstojné zároveň, i když "Toť, exodus, křídla můr" a podobné libůstky mi ježí vlasy na hlavě, ale uznávám, že to je pouze osobní nechuť a nic objektivního. Ve čtvrté sloce si říkám, jestli by nestálo za to přidat "o" k jak. Reálně si nedokážu představit "tikot zvonů." Jako Pavlovi i mně druhá sloka přijde nadbytečná. Původně jsem o nadbytečnosti uvažovala i u "navzdory zapomnění pozůstalých", ale když jsem začala přemýšlet na významem poslední sloky, přišlo mi krásné a důvodné, že to zmiňuješ. Všechno předtím najednou dalo smysl. Jak snadno někdy člověk zapomíná a jeho lenost ho převrací. Vzpomínky zetlejí na antuce a žalozpěv nemilovaným zazpívají jen cáry ticha nad hrobem.

opraveno

Na můj vkus je trochu šroubovaná, ale to je samozřejmě věc názoru. Co se týče druhé sloky, nejsem si jistá, jestli v ní něco chybí nebo přebývá... A v poslední mi moc nesedí ti "pozůstalí" (ale taky mi při tom na mysli vytanul Foton..:-)

P.S. Při přečtení anotace jsem se vyděsila, že se něco stalo Pavlovi..:-)

Zapomněla jsem napsat, že se mi líbí atmosféra básně.

ten je na exitu dávno

Jen aby nebyl na orbitu:") a nekoulel winterfreshový huhuláky:")

Já teď četla na exilu, sem si z toho připadala jak Micka na tygřím bále...

No ale k básni. Mě tedy moc nesedla, ale mi totiž ani nesedí tento styl. Připadá mi to strojené a jak říká psychopatka šroubované. Hlavně první sloka byla pro mě jak opičí dráha, než jsem si to v palici srovnala a zjistila, že mi tam nadbývají žádné hlasy, já už dvakrát vím, že tam bylo ticho a tak by mě ani nenapadlo, že někdo mluvil. O dvojverší už byla řeč. Na druhou stranu musím říct, že to prostě má hlavu a patu, a že se mi i líbí, jak jsou prokombinovány dva kontrasty zima x teplo a ticho x zpěv (nářek).

Báseň jako celek mi nesedí, možná právě tím rýmováním, které Pavel označil za sedící této básni, ale to je jen o pocitu;)
Ovšem velmi mě zaujal název, který mě nutil báseň si přečíst a první dva verše:
Mráz objímá cáry ticha
ztich lomoz křídel můr

každá změna u Ondrovy poezie je vnímatelná, ale záleží na tom, jestli negativně nebo pozitivně, jsme rád že ondra experimentuje, nevadí že ti tohle koření nesedlo, příště už bude lepší - snad :o)

Vždyť říkám, že je to jen o názoru=) Stejně tak můžu mít oblíbeného spisovatele/básníka a nesedne mi něco. Neříkám, že je to tak špatně=)

Pročetla jsem už několikrát, pořád jsem hledala, co mi nesedí a mezitím se tu vesele komentovalo, takže to trochu shrnu:
...tak úplně mi nesedí verš, myšlenka naopak nevadí, některé obraty viz :
"Mráz objímá cáry ticha
ztich lomoz křídel můr"
se mi líbí, myslím, že Ondra velmi poctivě hledá svůj styl a právě tím zkoušením "všeho" je čtivý a neotřelý. Takže držím palečky dál...

Báseň je pro mne čtivá, je učesanější než tvé předchozí se "silnými" slovy hrajícími na efekt a má pro mne zajímavou konfrontaci tepla a zimy (ač mráz je zřejmě díky letním křídlům můr a šeříku jen obrazný pojem nejspíše pro smrt"

Ano mráz tu vystupuje i jako smrt a také jako necitelnost pozůstalých. Báseń jsem věnoval příteli co nedávno zemřel. A navíc byl nemilovaný

Ondro, díky. Kašlu na to co si kdo myslí o stavbě a kompozici a bla bla bla. Kecy. Vzpomínka na Peťu... jakým byl - nemilovaným. Prostě díky

ahoj, samozřejmě, že i city z básně vnímáme, cit je primární prvek poezie... co jest plné věnování člověku má místo. Omlouvám se jestli komentáře vyzněly necitlivě a zabývaly se jen kompozicí a nikoli tím podstatnějším.