Jen krátce, žel nemám čas. Z druhého jsem unešená. Nádherně vyjádřeno. Nemám slov. No a to první, .... krása, … jemná, až hlavu zamotá. Třetí už mě ruší v souboru svou konkrétností, ale i tak má v sobě kouzlo momentky obyčejného okamžiku zachyceného navěky.

Mám haiku rád, ale toršku mi uniká smysl zachování jen 17 slabik a ne rozložení.

I. Nějak se v té momentce snažím najít nějaký hlubší smysl, ovšem mi bohužel pořád uniká, možná protože mě nenapadá nic ve spojení se žlutou.

II. Nějak mi to příjde jako švihy bičem, nicméně pointa jasná, ale nějak mi první dva řádky příjdou stejné jako třetí.

III. Sorry ale vůbec nelíbí, to podle mne s Haiku nemá nic společného a neoslovilo ěm to ani jako miniatura.