škoda, že je to tak ořízlý ...

Křehká a zranitelná a zároveň nezdolná a houževnata- tak na mě působí žena na Tvém snímku. I kdybys to nenazval máma, stejně je z něj cítit určitá laskavost ( věděl, že ji fotíš?). Černobílá fotografie je pro tento typ portrétů vynikající prostředek, v barvě by to tak nevyznělo. Jenom ten kousek brady tam chybí, je to opravdu dost ořízlé.
Jedna z mála dobrých fotek tady.

je to momentka dělaná s poměrně velkým zoomem, bejval sem zvyklej fotit co je v hledáčku, neořezávám když to není nutný do nějaký tý kompilace, původně to byla barva, ovšem staří lidi sou jako sochy, vypuštění barevný informace jim přidá
(a s tím kouskem brady máš pravdu, mrzí mi to, ovšem nejde s tím nic udělat, teda šlo by, ale mámě nic kouzlit ve fotošopu nebudu)
a jestli se ti to líbí, dík, možná je to tak s každým obrázkem co je dělanej s láskou, a ještě mmch. máš pravdu i s tím mámy rychloprofilem

Jardovo mamču znám, poměrně dobře jsi to trefila, patrně vládneš empatií, nebo jsi -jen- pozorný divák v hledišti, kde na jevišti je život sám..

Jardo, je to zachyceno krásně, hodně se mi líbí ty její výrazné vrásky a vlasy pavučinně vlající to je tak krásné
ale brada jardo, chybí a to je škoda ten zoom mohl být i menší

Gratuluju vážně hodně dobrá fotka. Ten úhel pohledu a kompozice se mi líbí moc. Uřezaná brada je vážně jediná vada. Ten výraz je vážně kouzelný. Těším se na další.