Plně podporuji to, co jsi zde o filmu napsal. Jen dodám, že Magda Vašáryová tímto filmem vstoupila do povědomí filmového diváctva. Přes velmi mladý věk a nevystudované herectví, předvedla dokonalý výkon v hlavní roli. Když si uvědomím, že toto byl teprve její druhý film - (Prvým byl celkem průměrný snímek " Senzi mama" z r.1963, kdy jí bylo 15 let, v době , kdy se začala "Markéta" točit - tedy v r.1965 teprve 17 let.) - dotočila jej jako devatenáctiletá, tak si říkám:"škoda, že se u nás "neoscaří", protože tento film by si jich zasloužil - největší počet - ( za scénář, za produkci, za kameru, za režii,za hudbu, za všechny filmové role - hlavní i vedlejší, ZA NEJLEPŠÍ FILM DOMÁCÍ PRODUKCE za posledních 50 let...) - aspoň podle mne. A vůbec nevadí, že jde o černobílý snímek, právě naopak. František Vláčil byl dokonalým mistrem svého řemesla, což dokázal i dalšími svými díly - Ďáblova past, Údolí včel, Adelheid apod. O Vladislavu Vančurovi už jsme tu jednu diskuzi měli - v souvislosti s použitím češtiny a Karlem Čapkem. I přes to, že jsme se ve všem neshodli, je pro mne Vančura velikánem a jeho Rozmarné léto nebo Obrazy z dějin národa českého, (abych uvedla ty, co jsi nejmenoval výše) to přinejmenším dokazují.

Plně souhlasím s napsaným. Vláčil měl díky skvělé Čuříkově a Uldrichově kameře a naprosto "uši trhajícímu" hudebnímu doprovodu Zdeňka Lišky jakousi manufakturu na filmové trháky. Nejvíce mě zaujaly postavy z Údolí včel, především Jan Kačer tu působí v roli Armina krajně "středověce".
Dávám 1, to je bez řečí!

Díky ti Kubo za tento článek, je srozumitelný - je psán plně tvými slovy a sem tam jsem jen pousmál (u poznámky týkající se Taj Mahalu a kadibudky)
myslím, že se tento článek dá ucelit pod křídla 60. let (mimochodem soboty na čt2 sledovat Zlatá šedesátá - určitě tam bude i Vláčil a já se na jeho Markétu Lazarovou podívám)
do světa starších filmů teprve pronikám, ale už od nepamněti je pro mě favoritem film Kladivo na čarodějnice od Otakara Vávry (autor i Jana Husa a Jana Žižky - nad kterými se dá, co se týče vděčnosti režimu polemizovat - jak sám pan Vávra říkal ve výše zmiňovaném dokumentu - uměl se vyhnout cenzuře již za nacismu a stejným způsobem se snažil dělat filmy i za komunismu - tak aby byly pro cenzory sterilní)

a bavíme-li se o filmu na námět knihy významného spisovatele - Otakar Vávra natičil v roce 1965 Romanci pro křídlovku podle Františka Hrubína (což je bezesporu pan básník a to myslím i pro tebe Kubo) měl bych se na něj taky podívat abych mohl oponovat :o)

Pan Vávra je veliký filmař, ale taky oddaný sluha jakéhokoliv režimu, pana Goebelse popsal jako "vysoce vzdělaného muže hovořícího krásnou němčinou", se kterým bylo příjemné posedět, a kdyby to dopadlo "jinak", jistě by rád natočil germánskou, ne husitsku trilogii, jen kdyby mohl dělat velkolepé masové scény. Jeho husité jsou historický paskvil, oslovují se např. "tovaryši, pojďme na ně!" (tavárišč = rusky "soudruh") ... Kladivo vzniko v r. 68-69, jasné, proč asi by jindy vzniknout nemohlo. A holedbá se sice přátelstvím s Karlem Čapkem, první "Krakatit" natočený v demokratické první ČSR je úžasné dílo, ale potom celý odkaz Karla Čapka pošlapal a zneuctil, když si vypůjčil „Krakatit“ a tentokrát pod názvem TEMNÉ SLUNCE (1980) natočil ubohý, vládnoucí straně poplatný paskvil.

ano, Ivo lze to tak říci, to se mi na jeho filmařské povaze vadí, i když v rozhovoru s ním povídal, že by za nacismu germánskou trilogii nenatočil, sice prý podepsal že bude točit německé filmy ale dal si tam dodatek, že pouze za předpokladu že scénáře budou vyhovovat jeho estetickému cítění a nikdy mu žádný nevyhovoval...

Ďěkuji za odpověď i za dodatek, aspoň že tak. Nebudu do toho už vrtat. Navíc takové skutečně mimořádné dílo, jakým je "Markéta", si nezaslouří, abychom v něm rozebírali nějaká okrajová témata, opožděně děkuji Jakubovi, že zpracoval tak výborný článek. Akorát ve výčtu stěžejních Vančurových děl opomněl monumentální "Obrazy z dějin národa českého." Četl jsem a nemohu zapomenout na úkladné Vršovce a nešťastného knížete Jaromíra.

Ke kterým se navíc váže ta pochmurnost, že v prostředku psaní jedné věty jej odvedlo gestapo.

Já myslím, že film Marketa Lazarová (ano správně je to krátce) nebyla kasovním trhákem. Tehdy tu byla státem řízená kinematografie a tak se našly peníze i na díla nekomerční, experimentální. Tento film byl dokonce tak drahý, že se Vančura zavázal, že natočí ještě jeden film ze stejného prostředí - Údolí včel.
Je sice esteticky nádherný a nad mnoha záběry a scénami mé srdce zaplesalo, někde jsem četl názor, že je to nádherně natočená nuda a nezbývá než souhlasit. Sám jsem svou pozornost neudržel a část filmu prospal. Tudíž dnes je pro producenty mnohem lepší natočit film podle šablony, obsadit známé tváře...takovýto film by se jim bohužel nezaplatil :(

Na toto musím reagovat, normálně bych Tě pochválil za skvělý "postreh", ono "Lazarova" krátce jako "koho, čeho" je velmi logické, ale jak vydavatelé knihy, tak autoři filmu se drží dlouhého "á", viz:
http://knihy.abz.cz/imgs/products/img_235761 _main.jpg
http://www.fdb.cz/film-plakaty.html?fil m=12053 ...
Miroslav Horníček napsal, že divák, který usne na Hamletovi, i ve spánku jaksi cítí, že se stal účastníkem něčeho velikého a vznešeného, takže usínání skutečně není žádným měřítkem kvality filmu, a jinak sám za sebe mohu potvrdit,že když kdybych viděl film na ZŠ, jistě bych se nudil velice, ale když jsem ho viděl nedávno, jsa již poněkud poučen ve vnímání, nenudil jsem se ani chvilku a oceňoval každý metr filmu, i zdánlivě statické promluvy, jako velkolepou podívanou ...
A k příliš populusticky rozšířenému mínění, že podobné filmy se už dnes netočí, poznamenám jediné slovo: "Sestra".

Tím "krátce" bylo nejspíše myšleno "Marketa" a je pravda, že tak to bylo i ve filmu aktéry vyslovováno.

Teda, Jakube, snad nejsem tak ***, že bych neviděl dlouhé "á" na konci slova "Lazarová", ale dokázat, že tam bylo "a", to už nemůžu. Fakt je ovšem, že v horním příspěvku to krátké "a" teď není ...