v první sloky bych, Reni, vynechal "zálohu" i bez je to obsažné a také trochu přesah - a nutí milence // znovu ji objevovat....
jinak zde máš dobře smířený rytmus s myšlenkou, neodstávají ti motivy mimo a ddržíš se linie...

3. sloka - "jako by" viděl bych to na variantu dvou :o)
jako by se čas měl zastavit
- váhal na své pouti
jako by chtěl zvednout život
příjemně se to tak přeleje a není to monotónní

4. a 5. sloka jsou jemnou lyrikou, vyloženě přírodním motivům neholduji, ale musím se přiznat, že tady jsem se tím vánkem nechal unést rád...

konec básně jsi trochu uondala, čekal jsem dynamiku a nějakou svěží pointu (no čekal...přál jsem si) ale moc jsem se nedočkal, i tak je zde dobrá báseň, která má co nabídnou nejen náročným čtenářům :)

Díky za rozbor Pájo, no na to, že už je báseňka trochu letitá celkem splnila účel - ta střízlivost se dostavila....

letitá? kolik to je pro ostřílenou pisatelku, pro mě je letitá starší než můj aktuální věk :o)

Je až spodivem, kolik se toho může stát za takovou malou chvilku jakou je čekání od blesku k hromu…člověk může vypít třeba moře, popsat louku papírových květů otiskem svých zad…:)

Báseň si mě získala zejména kulisou bouřky, která příběh příjemně rozechvívá…a také tím, jak pozvolna vychládá… - to koresponduje i s následným vystřízlivěním…

V některých pasáží jsem postrádala již zmíněnou dynamiku, ale i tak to bylo pro mé roztržité stvoření příjemné počtení:)

jak šli a šli a lepilo se jim bláto na paty,
ty jsi psala
nechci rozebírat žádný stylistický stránky, formu, viditelno, dnešek, vůbec, minolosti milostni
mě zaujalo slovo přebité významem a rozeklané rty jak ptačí jazyk
stačilo by říct
(mě) zaujalo