Tak jsem opět společně s Helčou dočetla a doposlechla. No, přála bych triu z Německa, aby si vozilo na vystoupení své vlastní nástroje, protože ničit dokonalý hudební nástroj zn.Petrof to je přímo hrdelní zločin. Co se týče dua, tzak to by výborně imitovalo meluzínu i v letních měsících. Nástroje samozřejmě mohou opět ničit vlastní. Jakmile by si to párkrát zaplatili, přešla by je sranda a hudební inovace zcela určitě. Ba možná by se i naučili na své náístroje hrát. Zatím hru nepředvedli. Douiám, že poslední večer bude korunovat celé čtyřdenní martyrium a přece jen oslabí tu dnešní hrůzu.

Už mne nemrzí, že jsem tam nebyl.

Vážený pane Vaculo, vzhledem k Vašemu hudebnímu vkusu (viz http://www.humanart.cz/index_p.php?display=portfol io&nick=histes) se nedivím, že jste z koncertů v rámci ENH zklamán. Co jste ale čekal? Já bych taky kupříkladu nešla na koncert Vašeho oblíbence Romana Dragouna, abych o něm napsala recenzi...
P.S. Podle Vás byla obě páteční vystoupení stejně otřesná. OK. Ale v recenzi jste mohl aspoň zmínit to, že divákům stejná nepřipadala, soudě podle jejich diametrálně odlišného ohlasu na první a druhý koncert.

Myslím, že dávám dostatečný prostor na to udělat si vlastní názor prostřednictvím videí. Takže vy byste nešla na Dragouna, já bych nešel na ENH a byli bychom si quit. Ale po mě narozdíl od plácání do rukou zůstanou alespoň fotografie a videa, která seznámí s průběhem festivalu spoustu dalších lidí. A můj názor nikomu nevnucuju. Mám snad psát stejně nezáživné, nic neříkající výčty úspěchů z bulletinu?

Myslím si, že pan Vacula nečekal zklamání...a určitě nešel proto, aby psal negatvní recenze. Šel na koncerty dobrovolně, aby byl obohacen o něco nového a neotřelého co by mohl doporučit i tomu, kdo není hudebně vzdělán, ale rád si poslechne pěknou věc. Nemyslím, že do toho spadá "ničení" značkového klavíru a asi by se to ani panu Petrofovi nelíbilo.
Jsem vděčná, že i nám, co jsme zdaleka, poskytl možnost si poslechnout některé věci a že jsme u toho četli i jeho názor, je jen v pořádku. Každý si stejně udělal představu sám, pokud měl zájem. A to se týka i těch, co na koncertech byli.

Tak že by se to Petrofovým nelíbilo, si myslím taky. Navíc kromě akcí, které PETROF podporuje (pro informaci autorky komentáře je PETROF generálním partnerem hudebního projektu, který spadá pod mé velení), můžeme soudit i z klavírní školy, kterou Petrofové provozují a "nové hudbě" své žáky v tomto směru vedoucím k otírání strun určitě nevedou. Festival byl pro mne ale velmi přínosný a i já jsem se v akceptování alternativnější scény o kousek posunul. Pro mne je jednoznačným favoritem festivalu Gordon Monahan.

Jinak k Jardovi - to na tebe muselo být silné kafe, vzhledem k tomu jednovětnému komentáři :).

Naznačuješ, že bych to měl rozvést do šířky, budiž tedy:
podobné tvůrčí snahy tu už jsou hodně dlouho, moje učitelka hudební teorie profesorka Jarmila Procházková-Krejčí tomu říkala "konkrétní hudba", měla jí také nějakých pár desek a zařadila ji do výuky, poslání jí nedovolilo tuto oblast vynechat. Ke koncertnímu křídlu se však blížila s pokorou a úctou. "Když to někdo chce poslouchat, je to jeho věc, ale nástroj si to nezaslouží", říkala její gesta, i když nahlas to nikdy nevyslovila. Pohladila nástroj a omezila se jen na konstatování, že v každé době se najde nějaký módní výstřelek.
Mimochodem (trochu odbočím, ale i to je o kultuře) - paní profesorka sbírala celý život hudební a taneční folklór v Podkrkonoší a nepotěšilo mne, že v souvislosti s knihou "Písně, tance a lidé v Podkrkonoší", kterou napsala s P.Krejčím (vyšla 1984), je chybně uvedené datum jejího narození - v roce 1960 už mě totiž učila a myslím, že byla stejný ročník, jako spisovatelka paní Marie Kubátová, která psala doslov. Zjevně došlo k záměně s brněnskou janáčkoložkou téhož jména (*1961), někomu přišly dvě Jarmily Procházkové jako nepravděpodobná možnost - ale to měli v NK, odkud to převzaly ostatní knihovny, vědět.

A teď zpět ke křídlu: péči, jakou stavbě každého křídla u Petrofů věnují, neumím nazvat jinak, než mazlením. Ono dá starost i přesně natočit zátěž na strunu, aby měla zvuk, a za drápání plechem by se patřilo urazit pazoury u samé ...no to je jedno. Vím to, deset let jsem u (tehdejší) firmy ČsHN dělal, byť ne přímo klavíry. Takže uši by to třeba i skously, nevědět, jak ten zvuk vznikl, ale srdce to krvavými slzami oplakalo.

A co na to paní ZIK? :D

Já bych s dovolením též přispěla svou troškou do mlýna. Na koncert jsem se opravdu těšila, podle popisu v programu jsem doufala v něco uklidňujícího, melodického a příjemného. Nemyslím, že bych byla úplný kulturní barbar, ani si nedovoluji říct, že bych měla nějaký extra hudební sluch, ale tento koncert pro mě byl docela týrání. A nejen pro mě. Poměrně dost lidí po první kvílivé části odešlo...
Věřím, že si to někteří lidé užili... Ale abych půl hodiny poslouchala cosi jako znělku k hororu a pak třičtvrtě hodiny ony již zmíněné "dva vysavače", to už bylo trochu moc. Myslím, že konec druhého videa je celkem výstižný a nestydím se za něj :)

Jo, někdo se vznáší, někdo se probudí... (uši rozlámané jak po flámu). Chtě nechtě musím souhlasit.

Bohužel jsem tam taky byl a navíc na tuto "kulturní akci" ovlivněn slibným popisem pozval svou ženu....po vystoupení jsem taktak ustál svou pouhou existenci a o fous unikl rozvodovému řízení. Nová hudba - NEVER

Ale Davide, to si musíš pod tím představit nějaký příběh a pak se nechat tak jako unášet - potom si to přeci musíš užít! :-)

Dobrá rada nad zlato...