Asi bych nechala v této větě ještě doznít ženský rod - "P: „Až uzraju, spadnu sám... ale teď už to je jedno. Zničili jste mě...“

Při čtení tohoto dílka jsem si vzpomněla na vyprávění svého otce, který miloval a obdivoval Vlastu Buriana - v nichž líčil jeho "bonmoty", za něž byl neustále popotahován - když už nesměl hrát a jezdil jen po štacích s estrádou či nějakou hrou, která "stačila" pro lidi na venku(Jakoby tam nebyli vzdělanci a ti, co rozuměli") a v jedné hře mu byla jako rekvizita venkovany dodána miska jablek, tu on jedno z nich vybral a jako postava ve hře prohlásil:" Já to věděl, že zas budou malý, scvrklý, nejedlý..." - a měl po žížalkách, už nejezdil ani na venkov.( pro neznalce: ministrem kultury byl v té době Dr.Zdeněk Nejedlý- postarší, už ve tváři svraskalý pán, menšího vzrůstu).
Co se povídky týče, je to taková nenáročná oddechovka, ryze česká - jakoby vytržená ze stránek knihy: "Alarich a ti druzí aneb medicína v županu". Zdůrazňuji: jakoby vytržená - v žádném případě nejde o opis....

Souhlas s ženským rodem. Teď byl nedávno dokument v TV o Burianovi, ...dost drsný... četl jsem kdysi o něm pár věcí od Vladimíra Justa. Cvokařských minipovídek mám víc, možná něco z nich ještě pošlu, jestli se Hruška bude číst. Chybí mi na Postřehu odezva běžného čtenáře, netuším jestli se to líbí nebo je to hnusný...

Nechtěli jsme tu odezvu typu - líbí x nelíbí, šlo nám o odezvu alespoň jednou větou - pokud se mi něco líbí, vím proč a mohu to popsat, pokud ne, tak je to stejné....občas došlo ke slovním střetům, které pak bohužel "přesáhly" jinam a to jsme tu také nepodporovali. pokud si článek přečte běžný čtenář, může klidně komentář napsat, bohužel, není to častý zjev....čtenáři zpohodlněli.
Proto jsem nabádala ve svém fejetonu čtenáře i autory k reakcím. Odpověděli mi většinou přátelé. O tom, zda se článek čte se přesvědčíš po straně vpravo - a pak kdykoli si na něj vzpomeneš a dáš si ho vyhledat. Nejsi tu zase tak dlouho, určitě se najde okruh čtenářů, kteří si Tě budou vyhledávat a číst, chce to čas.

Geniální. Dobrý odreagování.

super, nejdřív mi to přišlo trošku "fádní", ale konec to všechno zkrystalizuje!

Mám z toho trochu pocit, že na začátku psaní to měla být opravdu hruška. Ale pak se z toho vyvinul takový kreativní rozhovor - a ten vtip, že se lidi mohou při diskuzi stát i hruškou, se mi zalíbil.

A já budu zítra pan Dýně.

...anebo paní Dýně. Dneska je to otázka jen pár plastických operací. :-)

já mnohdy po ránu ani tu plastiku nepotřebuju a můžu být parádní dýní i s bonusem

Ester, kdybys byla dýní i se svíčkou, nutně bych tě potřeboval 31. října pro děcka na Halloween.:-))