okatě jsi Reni začala andělem, budiž a připsáno k dobru, že se tam neopakuje a že je tam nerozvádíš do detailů jejich křídel a barokních tvářiček,.... odkolonila jsi své verše jinam za což si myslím, že ti patří titul (a to není jediná taková báseň od tebe) básnířky, která umí z klišé udělat zajímavou poetikou Poezii.

přesto se mi zdá tato báseň od tebe jiná "neživá" a je to nejspíš častým infinitivem

mluvit o rytmu je u této básně bezvýznamné, protože jej má

jsem spokojen a jen doufám, že ta hořkost žluči není zakotvena přímo v tobě, ale všechna vyplynula s poezií

Ono jde spíše o ty sýčky než o anděla - ten je nedůležitý, jen jsem potřebovala připodobnění - o nic víc nešlo, co se týče žluči - ta se týká jen zlých pohledů - nějak jimi nedokážu oplývat, infinitivy jsou tak trochu schválně - pohledy, které nám vrací zrcadlo jsou neživé - je to takové"opičení" v opačném gardu. To jen na vysvětlenou. Děkuji moc za rozbor a hodnocení.