Ty tak krásně zvládáš přírodní motivy a jejich obrazy v Tvých básních tvoří až intimní poezii a nám "bráníš poznat," co je za tím.....moc hezké vyjádření, ani se mi nechce věřit, že je 2 roky staré - zdá se být "velmi dospělé" a velmi dobře propracované. - takové Šrámkovské "odcházení s podzimem"...

zdála se mi srozumitelná tehdy i nyní a to s postupem času nerozpoznávám své obrazy a inspirace a stávám se tak trochu svým vlastním čtenářem, který nemá ponětí, ale chtěl by je mít, ovšem jsou kusy, ke kterým se vážou vzpomínky...
:) "velmi dospěle" před 2 lety mi už bylo dvacet :o))) a ted už jsem v Ortenově věku, bohužel ne v jeho kvalitě

Prosím, nepoužívejte jiná písma, potom půjde Vaše tvorba přečíst pouze na systémech Windows. Standardní šablona počítá i s Unixovými systémy.

spraveno :)

Je příjemné zase si od tebe něco přečíst. A navíc tak povedenou věc.

na lichotky nějak nezabírám :)
jsou v té básni chyby, kterým bych se již vyvaroval, ale prostě jsem to tak kdysi cítil... např. už bych nedával tak dlouhé "mám" na konec verše - celkově je ten text takový zbytečně roztáhnutý, ale pořád si myslím, že "to" v něm je

Nebuď labuť, jaké chyby pořád?? Na poezii je přece krásné, že nemá jízdní řád. :-)

pro mě řád má, já ji tak trochu žiju a nechci v ní mít chyby, i když tomu nezabráním a mnohé nedokážu spravit, právě proto, že je to již napsané...

Můžu se taky přidat k polemice "chyby ve verších"? Ne, poezie není ta s chybami a ta bez chyb. Poezie je dobrá... a špatná. A tohle špatné není, vážně ne :-)

Ono je vcelku jedno, jestli jsou tam chyby, pokud nechybí ono jedinečné *TO*, které dělá dobrou báseň. Připadám si, že už jsem ji možná četla, nevím. Ty jehlice jsou dobré, samo o sobě je odhalení šíje krásný erotický prvek a přitom je takhle iplicitně vyjádřený a zároveň kov, který si s jehlicemi pojím, evokuje chlad, ostrost, nebezpečnost .....