velmi dobrý báseň, jen trochu učesat, ale to spíše pro moje uši, pokud by se ti to zdálo zbytečné klidně to vypust z hlavy...

Ruce spjaty v bolestivé ostří
pronikají hrudí města.
Na plátně za sklem Antiquy
sténá zbičovaný Kristus.

je to opravdu jen kosmetická úprava: přechod slabik bych viděl s v rychlejším tempu a dále jen přidání na důrazu...

druhá sloka-třetí verš... "jak" ti vyhovuje škrtl bych jej: "lampy máků" - přidáš tam přeci jen poezie do básně

chválím "Dva tisíce roků" žádné překulaté číslo, ale flákota reality, dodává to básni minulost a vzpomínky...

Děkuji za hodnocení - dost jsem si s tou básní pohrála než jsem si dovolila ji sem dát....celkem jsi postihl místa, která jsem tvořila nejdéle....původně jsem měla - Ruce spjaté v bolestivé ostří
prorazily hruď města....- ale zdálo se mi to moc naturalistické, tak jsem zmírnila....uvažovala jsem i o slově pronikly a pronikaly, ale pak mi sem nejlépe sedlo "vnikají"...protože tato situace se opakuje stále.
Lampy- máky byly nejprve takto s pomlčkou, ale zase jsem opravila....ještě po vydání jsem opravovala jedno slovo, aby se neopakovalo....strašně mi chybí ty doby, kdy jsme si četli navzájem a rozebírali jsme co je dobré a co by bylo lepší...njn...jsme oba o 3 roky starší....

mi se také stýská po těch dobách a máme přesně o 3 roky starostí více.
JAK JSEM ŘÍKAL JSOU TO JEN DROBNOSTI, KTERÉ NA KRÁSE NIKTERAK NEBEROU

Já vím Pájo, jen jsem dovysvětlila, že jsem uvažovala podobně jakjo Ty.