klidně bych to ještě osekala:D Např.
/jsi malý buben já svazek strun padáme a proud rozeznívá naši hudbu zvuk tříští o kameny/
ale i takhle je to pěkné, líbí se mi atmosféra, je to přírodní a zároveň lidské ... člověk se cítí jako v nějakém snu, kde v pozadí hraje vážná hudba

stejný pocit jsem měla při čtení Li Poa :)
děkuju.

básnička se mi zdála velmi zajímavým hudebním námětem, zvláště tím rozvlněním strun - vlastně na mě tak působí první tři verše. Zbytek se mi zdál možná trochu tezovitý, trochu předvídatelný, ale často se setkávám s názorem, že "raději delší" - nevím. přijde mi škoda myslet miniaturou na budoucnost, která má být tak nejistá, jako je proud... ale to přirovnání v prvním dvojverší mě opravdu nadchlo

mně zas někdy přijde zbytečné věnovat tématu, které se dá vyjádřit jedinou větou, celou knihu.
tak hluboce nad básní nepřemýšlím. ale jenom dobře, že znám i názory z druhé strány. díky.

vždycky záleží ;)