Líbí se mi pojednání o důležitosti ticha. Např. nejemotivnější moment filmu Čelisti (bývá dokonce označován ze první velkotrhák vůbec) spočívá v tom, že příchod žraloka vždy doprovází emotivní hudební motiv (také označovaný za nejpůsobivější zvukovou stopu ve filmové historii). Jenže v momentu, kdy se vynoří z naprosto klidného moře těsně pod šerifovou rukou rozhazující návnadu, tak ho tento motiv neavizoval. Pak navazuje ona slavná replika, kdy šerif odcouvá němě do kabiny a nakonec promluví: "Budeme potřebovat větší loď".

Jo to o jemném rozladění jsem takto stručně a jasně vyjádřené ještě nikde nečetl, ovšem je to zcela věrohodné.

Přečetla jsem si Tvou esej se zájmem a s chutí. Je to velicfe dobře vyjádřený názor na důležitost zvuku a ticha. Vzpomněla jsem si u toho na jeden krátkometrážní amatérský film, který jsem viděla na you tube. Tam mne zaujal kontrast mezi tichem a denními zvuky, které nám už zevšedněly a jako bychom je už nevnímali....pokud bys měl zájem, najdi si http://www.youtube.com/watch?v=OReC8PbU8Bg