Jardo, promiň, ale muselo to působit "chytře", šlo o přijetí na FAMU a řídil jsem se pořekadlem - co nevím, to vymyslím.

Zdá se, že tě to na FAMU dostalo, takže dobrý. Ne, že by tě úspěšné přijetí na FAMU omlouvalo za lhaní (moc si nezvykej), už jsem ti přece psal k náhledu, že to je blbost, vždyť podle toho "vývojáře jednoho z prvních kotoučových magnetofonů" už bych se dnes klidně mohl popelit v urně. Byl jsem u toho, ale to už se dvacet let magnetofony dělaly a snad 15 let byla zrušená povinnost hlásit vlastnictví magnetofonu na VB...
Mimoto žádný z vývojových typů na bázi řady B4, na nichž jsem krátce spolupracoval, se do sériové výroby nedostal. Schvalování trvalo tak dlouho, že mezitím vyjela řada B5 z Přelouče a došlo k reorganizaci v Tesle, ale to už jsem v Pardubicích nebyl.
Nojo, no, účel světí prostředky, jestli mi to někdo neotluče o hlavu, že se vytahuju, a účel to splnilo, čert to vem. Vymyslel sis to ty, aspoň o tom vím, tak budu vědět odkud vítr fouká, až na to mlácení dojde. Nakonec - pro tebe je to všechno tak dávná historie, že těžko rozlišíš dávnou a dávnější...
Jak říká renesanční píseň: "kdo lže kněžím v kostele, čert ho stáhne z kůže, než ti milá ustele, však trochu lhát se může...". Pravda, teď šlo o ustlání někde jinde, ale podstata je stejná. Ale bacha, potřetí se z toho stává návyk!

Omlouvám se, nebyla to lež, ale nedostatek informací. Já ti tu úvahu vyeditoval, zkorigoval, a pak zapomněl přibalit do mailu... takže ten mamlas jsem já...

Ikarii jsem už hodně dlouho neviděl, ale byl to tak vydařený film, že si na ni dobře vzpomínám. I když hudbu jsem tolik nevnímal, s jednou výjimkou. Totiž když si jednou na lodi udělají "společenskou slavnost" (jedna hrdinka tam v úvodu říká, že je to "zvláštní pocit, mít zas na sobě sukni" ;-) ), tak tam hraje hudba k "moderním" tancům. Když jsme se na film dívali koncem 60. let, měli jsme z té hudby srandu, protože v té době těžce vládl "bigbít". Jenže pan Liška zřejmě viděl dál než my, a správně použil elektronickou hudbu, která přišla do módy až v letech 80.! :-)

Když tak čtu Tvůj elaborát, tak by mne ohromně zajímal podobný posudek k jinému kultovnímu a objevnému filmu, kterým je "Vynález zkázy". Hudba - jak jinak, pan Liška. :-)

... dodatek ...
O panu Liškovi a jeho hudebních počinech jsem toho přečetl hodně a probíral jsem v mysli, u kterých filmů jsem četl o až magickém uchopení tématu.

Napadly mne ještě dva:
Markéta Lazarová
Ovoce stromů rajských jíme.

Jen drobný dodatek: Ivo vzpoměň si na Vyšší princip, Obchod na korze, Smrt si říká Engelchen nebo Ďáblovu past.....taky jen namátkou, ale ve všech těchto filmech je Liškova hudba nedílnou součástí. Pokud vím psal hudbu i k pohádkám. třeba k Třem zlatým vlasům děda Vševěda s R. Lukavským a A.Strejčkem. Tento film vznikl někdy kolem roku 1965 a byl velmi moderně pojatý. A hudba vyprávěla pohádku, přesně jsi věděl, co se odehrává. Můj otec Lišku obdivoval a právě na této pohádce mě "učil" vnímat děj bez koukání na film. ( Jak já byla tehdy z těch řečí otrávená...)

Když už je řeč o filmu: pro Teslu Pardubice byl natočený reklamní film "Víc, než jen hlas", někdy v období 1970-1972, pod celým filmem zněla na pozadí melodie Svobodovy Depeše (instrumentální verze, s Martou by to tehdy už neprošlo). Film byl určitě na formátu 35mm, protože se promítal mj. v kině Svět pod Grandem, a tam tehdy byly právě jen Meoptony na pětatřicítku kinofilm.
Jestli vznikla i šestnáctková kopie, netuším. Rád bych ale ten film ještě někdy někde viděl (a nejradši ho dostal do digitálu). Zkus ho vypátrat...

Richarde,
technické termíny jsou pro mne španělskou vsí, tak Ti toho k Tvému článku po zvukové stránce moc nenapíšu. Jaroušek Ti podstatné řekl, má i můj souhlas, já jsem ráda, že ses na FAMU dostal a že "účel světil prostředky".