Myšlenek byla spousta a tohle z toho vzniklo. O tom, co pro mě znamená láska a co přátelství.

Měsíc vládne nad světem. Pro koho každý zase odhaluje svou tvář? Kdo příliv si objednal? Milenci kdesi v parku nesměle za ruce se drží, srdce oběma bije a bít nepřestává.
Ještě chvíli prosím, ještě na vteřinu mi ten sen nech. Prosím, ještě okamžik. V pokoji je zima, peřina není vyhřátá a navíc, nikdo mě nečeká.
Život si vysnít, to mi jde, v duchu vést rozhovory, co se nikdy neuskuteční. Až objevíš v horách modrou růži, viď, že mi ji daruješ.
Proud myšlenek protrhl přehrady a snový výraz ve tváři ti asi kde co prozradil. Mít tak v sobě záhadu, tajemství, v očích hloubky, ve kterých se ztratíš. Být pro tebe...ani nevím čím.
Co znamená: Mít rád? Říká se, že dávat a brát, ale jeden vždycky dává víc. Mít rád je o úsměvu, o pomoci, o otázkách, o slzách, o bláhovém snu, že naše ruce se už nikdy nepustí. Mám strach z toho pocitu, že se děje něco, co jsem nechtěla, že nemám vládu nad tím, co cítím. Máš ji snad ale ty? Můžeš ovládnout cit? Láska umí přijít rychle, nečekaně, umí se vmísit tam, kde ji nejmíň potřebujete, dokáže způsobit tolik problémů. Někdy bych s ní chtěla mluvit, vážně, slyšet, co si myslí o všem možném. Co si třeba taková láska myslí o povodních, co o lidech, co o nás?
Co je vlastně víc, láska nebo přátelství? Vždyť láska je dívka s kopretinou, snový výraz v očích a známá otázka: Má mě rád, nemá mě rád? Může to ale být i ona kopretina, nikdy dopředu nevíš, jakou odpověď skrývá. A přátelství? To jsou dva, dva, co kašlou na kytky, co se ptát nemusejí, vědí, že se mají, že když bude nejhůř, nebudou od sebe daleko.
Ne láska není špatná, láska je risk, na kterém se dá hodně získat, ale také hodně ztratit, láska je váha, co nikdy neukáže stejně.
Ale přece v létě vezmu kopretinu a budu se hloupě ptát tak, jako se ptám každý den, protože něco ve mně mi stále namlouvá, že autobus, co mě doveze k cíli, má jen trochu zpoždění.