Minulost je mrtvá, budoucnost nejistá.

Rozkrojím koláč času
na díly dva – na „před“ a „po“.
Ty dny plné naší bezbřehé lásky
polevou zklamání ozdobit nemůžeš –
už jsou pryč…   
A naše noci tak nasáklé vášní
Sirupem trpkosti dochutit nedokážeš –
Již také odešly…
Jen jejich stíny v dílu „po“ zůstaly,
Čisté a něžné a navždy…

Času koláč rozkrojen je
Na „před“ a „po“.
A v místě řezu,
Na samém ostří nože
Ulpělo „teď“ –
Je dnes mým tobě darem…