|
<<
Únor
>>
|
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| | | | | | 1 |
2 |
| 3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
| 10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
| 17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
| 24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
| |
|
Stránku si právě čte 28 lidí.
|
|
Komentáře
ke článku: Šuplík naděje
(ze dne 11.09.2006, autor článku: Manik)
|
Komentář ze dne: 13.09.2006 10:57:22
Autor: WhiteShadow (wwhiteshadow@centrum.cz)
Titulek:
Tato báseň mi kromě 5. sloky toho příliš nedává . Nelíbí se mi kompozice příběhu, začátek anii konec. Ruší mě, že někde rým pěkně zvučí a jindy zase pěkně skučí.
Nemá to lehkost, plynulost, má to jen dobrý úmysl.
Hodntotím 3
|
Reakce na komentář
""
************** * **************
Šuplík naděje
Složena na srazu, inspirováno a věnováno Anit, jinak taky pro všechny, co jsou někdy smutní a neví jak dál...
V šuplíku plném obálek
našel jsem jednu se jménem svým,
tak jsem ji otevřel
a dychtivě čet
jediné slovo - piš.
A tak jsme psal a psal,
má ruka byla srdcem mým
a věru jsem se dosti bál,
co na těch řádcích prozradím.
Psal jsem o tom, co mne trápí,
kropíce řádky slzami,
kdo mi mou cestu vrátí?
ztracen jsem ve tmě, tam mezi hvězdami.
A brečel jsme jak malej kluk,
že bojím se té tmy,
o které často zdá se mi,
a žaloval, že ty sny
s ránem prý často nekončí.
Přes slzy jsem neviděl
a musel přestat psát,
v duši tiše záviděl,
těm, co dokáží si lhát.
Z breku hlava se točí,
v tom měsíc vysvit - smutný kamarád,
vzal jsem tužku, potřel oči,
a psal o tom, co mám tu rád.
Bylo toho celkem hodně
a krásně je i v dešti,
prý nelze chodit pořád rovně,
na cestě delší, najdeš víc štěstí.
V šuplíku plném obálek
našel jsem jednu se jménem svým,
pak jsem se probudil
a v ruce papírek
s jediným slovem - žij.
|
Zobrazit článek Šuplík naděje
|
|
