<<
Březen
>>
|
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| | | | | 1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
29 |
30 |
31 |
| | | | | |
|
Stránku si právě čte 5 lidí.
|
|
Komentáře ke článku: Osamocený král (ze dne 21.09.2006, autor článku: Lenae)
Komentář ze dne: 21.09.2006 17:09:33
Autor: Roman Polách (@)
Titulek:
Na začátek mého komentáře bych chtěl předeslat, že tahle báseň je asi tak vážná jako Mr.Bean v kostele, takže když už jste přečetli zbytečně báseň, tak je na Vás, zda-li přečtete ještě navíc tento komentář k dílu.
První strofa – Už první dva řádky strofy ukazují, jak se báseň dál ponese.Jednoduché rýmy, které navíc nejsou vůbec, nebo alepson jsou „jakš takš“, rytmické.Zavádí nás do děje básně a my se máme „těšit“ na další napínavý spád.
Druhá strofa – rád bych poradil autorce, aby si své , zatím ještě nevyzrálé, verše předmluvila nahlas, než je zveřejní.Ta mnohomluvnost, všimla si jí vůbec autorka ?Třetí a čtvrtý řádek je spojen tou nejjednodušší asonancí ( pro autorku – souzvuk koncových samohlásek na konci veršů ).Stále pak pokračuje „napínavý“ děj.
Třetí strofa – I když je to velmi jednoduché a bylo to myšleno jako rým, tak mě velice zaujala jakoby asonanční shoda „ i –y“ – kdby to bylo použito v kontextu originálněji, tak by to bylo opravdu fajn.Je tam navíc asi gramatická chyba – nohy se sice zakotvily, ale lidé ho postavili a jestliže pokračuje děj dále, tak by tam mělo spíše být, i pro prospěch rýmu, měkké i.Jinak stále yt samé chyby, jako u předchozího děje.
Čtvrtá strofa – Co napsat k závěru…asi ty samé tři odstavce, které jsem psal předtím.Příběh naprosto hrozný, stejně jako pointa.Rýmy hrozné, rytmika hrozná.Báseň hrozná.Je mi líto, ale tady lze jen pochválit snahu o vytvoření básně a příběhu.
sköld
|
Reakce na komentář ""
************** * **************
Osamocený král Už jsem tu zase, pro změnu v jiném čase...konec srandiček, tentokrát vám přináším něco ze své vážné dílny...X)
Uprostřed pole stál vysoký kmet, mohl tam být tak pět set let. Kůže scvrklá, paže prošedlé, nezajímal se nikdy o ty od vedle. Stál tam jako velký pán, smířen s údělem, který mu byl dán. Nikde nikdo, jenom pole lán, stál tam těch pětset let úplně sám.
Čas od času do polí uléhal a pod proudícím větrem sen se mu jednou zdál, že už nemá nohy dřevěné, vlasy zašedlé a tváře povadlé a v klobouku díru. A že znovu našel v Slunce víru. A že každý jeho další den, bude celý jako tenhle sen.
Pak přišli lidé a znovu ho postavili, nohy hluboko do země mu ukotvily. Vítr mu profukoval tu kloboukovou díru... I přes nekonečnou samotu, měl na to stát tam sílu. jedinou jeho společností mu byli ptáci, kteří už dávno našli své štěstí, vždycky když na podzim odlétali, tiše jim záviděl, že takovou volnost mají.
A když se zjara vraceli, Svoje zážitky mu špitali... Stál tam kdysi a stojí tam dodnes jeho klobouk už mu dávno vítr odnes. je to jen strašák do polí, jeho příběh ti nikdo jiný nepoví . Bude tam stát stále sám... ...ubohý osamocený pole král... 
by lenae
|
Zobrazit článek Osamocený král
|
|