<<
Březen
>>
|
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| | | | | 1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
29 |
30 |
31 |
| | | | | |
|
Stránku si právě čtou 2 lidé.
|
|
Komentáře ke článku: Osamocený král (ze dne 21.09.2006, autor článku: Lenae)
Komentář ze dne: 22.09.2006 17:14:43
Autor: lenae (lenae@seznam.cz)
Titulek:
Takže něco jako moje vyjádření....předem bych chtěla poděkovat za všechny komentáře, protože jak se říká i špatná reklama je reklama a i ohlasy na vaši práci popř. dílo jsou ohlasy a to znamená, že se někdo o vámi vytvořenou věc zajímá...I přesto, že jsou verše nad míru jednoduché a básnička podle vás nemá rytmus a prostě jí všechno chybí, tak se našli i ti jedinci, kteří v ní našli něco čemu se dá říkat děj, ale o to mi tu až tak nešlo...Já malá, nevyspělá holčička, která píše rýmy, které by zvládlo i pětileté dítko ještě školou nepovinné jsem tím měla na mysli něco úplně jiného. Chtěla jsem na prachobyčejné věci, které si víc jak polovina lidí ani nevšimne, vysvětlit to, že všichni máme své sny a ne každému se splní a ne každý si je může splnit a kolikrát se nám stane, že pozorujeme někoho komu se ty naše plní a nám nezbývá než tiše závidět. A ten co může se proto ubírá do světa svojí fantazie...do svého vysněného světa ze kterého ho ovšem každou chvíli někdo vyruší a připomene mu, kde je jeho místo a jak se má chovat..to je asi tak všechno, takže než začnete hodnotit jednoduché rýmy a nevyspělost díla nebo jak bych to jinak nazvala, tak se nejdřív musíte podívat, co vlastně čtete a neodsuzovat něco, co jste pořádně nepochopili. I když každý máme na věci různé pohledy, což je dobře, protože svět by byl jinak moc jednotvárný...a nezapomeňte, že v jednoduchosti je vždycky něco složitého, protože nic nejde překonat snadno...to by potom nebyl život...a na závěr ještě něco...u básně jde o rytmus to je pravda, ale z části rytmus tvoří ten, co ji přednáší...X)
|
Reakce na komentář ""
************** * **************
Osamocený král Už jsem tu zase, pro změnu v jiném čase...konec srandiček, tentokrát vám přináším něco ze své vážné dílny...X)
Uprostřed pole stál vysoký kmet, mohl tam být tak pět set let. Kůže scvrklá, paže prošedlé, nezajímal se nikdy o ty od vedle. Stál tam jako velký pán, smířen s údělem, který mu byl dán. Nikde nikdo, jenom pole lán, stál tam těch pětset let úplně sám.
Čas od času do polí uléhal a pod proudícím větrem sen se mu jednou zdál, že už nemá nohy dřevěné, vlasy zašedlé a tváře povadlé a v klobouku díru. A že znovu našel v Slunce víru. A že každý jeho další den, bude celý jako tenhle sen.
Pak přišli lidé a znovu ho postavili, nohy hluboko do země mu ukotvily. Vítr mu profukoval tu kloboukovou díru... I přes nekonečnou samotu, měl na to stát tam sílu. jedinou jeho společností mu byli ptáci, kteří už dávno našli své štěstí, vždycky když na podzim odlétali, tiše jim záviděl, že takovou volnost mají.
A když se zjara vraceli, Svoje zážitky mu špitali... Stál tam kdysi a stojí tam dodnes jeho klobouk už mu dávno vítr odnes. je to jen strašák do polí, jeho příběh ti nikdo jiný nepoví . Bude tam stát stále sám... ...ubohý osamocený pole král... 
by lenae
|
Zobrazit článek Osamocený král
|
|